Knižní pátek o životě a díle Ladislava Fukse

Tento český spisovatel prožil neobvyklý, nesnadný a komplikovaný život, ovlivněný také jeho homosexualitou. Narodil se v roce 1923 v Praze, dětství nebylo příliš  šťastné. Otec, kriminální rada,  byl chladný a dominantní člověk. Ani matka neměla příliš velké pochopení pro citovou výchovu svého syna. Téma smutného  dětství se pak objevilo i  v několika jeho knihách.

 Ještě v době 2. sv. války dokončil v Praze gymnázium, po válce vystudoval na Filosofické fakultě Karlovy univerzity obor filosofie,  psychologie a dějiny  umění. Studia ukončil v roce 1949 a pak se stal postupně zaměstnancem Státní památkové péče a Národní galerie. Neměl rodinu, mnoho času věnoval své tvorbě. Ta je často autobiografická, některá témata  jsou  o úzkosti člověka, poznamenaného nesvobodou a násilím.  V jeho románech a povídkách Jsou uplatňovány jinotaje, alegorie, a zvláštní způsob humoru. Častým tématem byla druhá světová válka a holokaust.

 Koncem šedesátých let podlehl politickému tlaku, v novinových článcích vychvaloval socialistické zřízení a napsal několik knih, ve kterých popisuje reakční úlohu  poúnorové emigrace, mravní zkaženost západního světa a vychvaluje socialistickou kolektivizaci zemědělství.

Většinu svého života prožil v osamění, u určitém období i ve  společnosti mladíků, kteří se většinou živili prostitucí. V roce 1964 se překvapivě oženil s bohatou Italku. Svatba proběhla v Miláně, blahopřání poslal i papež Pavel VI. i předseda italské komunistické strany Palmiro Togliatti.  Novomanžel Ladislav Fuks však na svatební hostině svedl rumunského číšníka, strávil s ním noc, z Itálie uprchl do Prahy a nechal se hospitalizovat na psychiatrii. Podle nepotvzených zpráv cílem tohoto sňatku byla emigrace do Itálie.

V sedmdesátých a osmdesátých letech stále vydával další knihy, o které byl velký zájem. Zemřel  v roce 1994 ve svém pražském bytě ve věku 70 let. Byl silný kuřák, měl rád  červené víno a byl velkým obdivovatelem italské opery. Napsal i paměti, které obsahují mnoho detailů z jeho života.

První etapa tvorby:  Pan Theodor Mundstock (1963). Mí černovlasí bratři (1964). Variace na temnou strunu (1966). Spalovač mrtvol (1967). Smrt morčete (1969). Myši Natálie Mooshabrové (1970). Příběh kriminálního rady (1971). Oslovení z tmy (1972). Nebožtíci na bále (1972).

Knihy, poplatné době: Návrat z žitného pole (1974). Mrtvý v podchodu (1976). Pasáček z doliny (1977). Křišťálový pantoflíček (1978).

Druhá etapa tvorby:  Vévodkyně a kuchařka (1983). Moje zrcadlo ( Paměti spisovatele - 1995).

Sbírky povídek:  Smrt morčete (1969). Cesta do zaslíbené země (1991).

Román Spalovač mrtvol  byl i zfilmován, hlavní roli ztvárnili  Rudolf Hrušínský st. a Vlasta Chramostová, kameramanem byl Stanislav Milota, režisérem Juraj Herz. Po premiéře v roce 1969 film skončil v trezoru. Tuto hororovou černou  komedii spatřili diváci opět až v roce 1990.

7. 4. 2023     V.S.