Knižní pátek o životě a díle Jaroslava Seiferta

Život i básnické dílo Jaroslava Seiferta  bylo poznamenáno  dobou  a místem, kde prožil své mládí i věk dospělosti. Narodil se v roce 1901, prožil období 1. sv. války, dobu 1. republiky, dobu okupace i dobu  socialismu. Zemřel v roce 1986, tři roky před sametovou revolucí.

Narodil se na pražském Žižkově do chudých poměrů, které ovlivnily jeho další život. Přestože patřil k velmi bystrým žákům, odešel z gymnázia před jeho dokončením. Již tehdy ho více zajímaly toulky po Praze, četba a i účast na dělnických demonstracích. Od roku 1919 začaly vycházet i jeho první  básně v různých časopisech a novinách.  První básnickou  sbírku, Město v slzách, vydal ve svých  dvaceti letech,  v roce 1921.  Básně vyjadřovaly touhu po spravedlnosti a šťastném životě proletariátu. V témže roce byla založena Komunistická strana Československa, které se stal členem .  A stal se  také pravidelným přispěvatelem do  jejího tisku, deníku Rudé právo. S komunistickou ideologii se rozešel  v roce 1929. Jednou z příčin byla i jeho  tehdejší návštěva  Sovětského  svazu, kdy poznal  reálnou podstatu této ideologie.  Následně vstoupil do ČSSD a spolupracoval s tiskem  této strany.

Ve 20. letech byl  považován za hlavního představitele československé  umělecké  avantgardy. Podílel se na vzniku skupiny Devětsil a dalších levicově zaměřených skupin. Po podepsání manifestu proti bolševizaci KSČ  a po vyloučení z KSČ byl vyloučen i z těchto skupin a věnoval  se plně své poezii. Našel v ní svůj  vlastní osobitý hlas, který již rozvíjel poměrně nezávisle na okolním světě. V roce 1928 se oženil s dcerou pekaře a vychovali spolu dvě děti.

Během války pracoval  jako redaktor deníku Národní práce, který byl pokračovatelem  předválečných novin  strany sociálně demokratické  Právo  lidu. Po válce působil v odborářských novinách Práce.   Velkou veřejnou autoritu získal  svým vystoupením na  2. sjezdu českých spisovatelů v roce 1956, v němž kritizoval dosavadní kulturní politiku  komunistického režimu. Následkem toho byl jako spisovatel perzekuován, vydávání  jeho básnických sbírek bylo pro další období  velmi omezeno. Po jistém uvolnění  režimu v 60. letech se dočkal částečné rehabilitace, byl jmenován národním umělcem a dokonce i předsedou nově ustaveného Svazu českých spisovatelů. Po záporný postoj k  sovětské invazi do Československa  opět upadl v nemilost představitelů nového režimu a byl nucen se stáhnout do ústraní. Po vydání Charty 77 patřil mezi první signatáře a jeho  básně pravidelně vycházely v samizdatu. V roce 1984 obdržel Nobelovou cenu za literaturu.

 Zemřel  10.1.1986 ve svých 84 letech a je pochován v rodinném hrobě v Kralupech nad Vltavou.

Dílo Jaroslava Seiferta:

Poezie: Město v slzách (1921). Samá láska (1923). Na vlnách TSF (1925). Slavík zpívá špatně (1926). Poštovní holub (1929). Osm dní (1937). Zhasněte světla (1938). Vějíř Boženy Němcové (1940). Světem oděni (1940). Přilba z hlíny (1945).  Šel malíř chudě do světa (1949). Píseň o Viktorce (1950). Maminka (1954). Chlapec a hvězdy (1956). Koncert na ostrově (1965). Halleyova kometa (1967).  Odlévání zvonů (1969). Deštník z Piccadilly ( vydáno v Mnichově 1979). Morový sloup (vydáno v Kolíně nad Rýnem 1977). Být  básníkem (1983).

Próza: Hvězdy nad Rajskou zahradou  (1929). Všechny krásy světa (vydáno v Kolíně nad Rýnem a v Torontu 1981).

2. 6. 2023     V.S.