První český kronikář Kosmas žil v letech cca 1045 až 1125. Narodil se za vlády knížete Břetislava I. z rodu Přemyslovců, syna legendárního Oldřicha a jeho družky Boženy. Byla to doba, ve které se postupně vytvářel stát Čechů a Moravanů. Kosmas pocházel zřejmě ze zámožné kněžské rodiny a bylo mu umožněno získat na tehdejší dobu velmi kvalitní vzdělání v zahraničí, především v Lutychu.
Do Prahy se vrátil kolem roku 1090, získal kněžské svěcení a stal se i děkanem pražské kapituly. Patřil ke skupině církevních hodnostářů českého původu, která tvořila protipól skupině kněží, pocházejících z jiných, především z německých zemí.
Jeho životním cílem bylo sepsat kroniku Čechů. Postupně k dosažení tohoto cíle sbíral materiály, texty psané latinou pak sepsal a vydal v posledních letech svého života. Kroniku však již nestačil zcela dokončit.
V první knize kroniky se zmínil i o sobě. Oženil se po návratu ze zahraničních studií (celibát v té době ještě nebyl povinný). Jeho syn Jindřich byl pravděpodobně pražským kanovníkem a proboštem. Vlastní text kroniky začíná podle tehdejších zvyklostí stavbou babylonské věže a popisu původu Čechů včetně popisu jejich příchodu do české kotliny. První kniha končí smrtí knížete Jaromíra v roce 1035, a je v ni i popis přijetí křesťanství Čechů a stručné životopisy sv. Václava a sv. Vojtěcha.
Druhá kniha líčí vývoj českého knížectví v dalších letech, zejména v době Břetislava I. Ten byl pro Kosmase ideálním panovníkem.
V třetí knize se popisují významné události tehdejší doby, zejména v době vlády Břetislava II. a Vratislava I.
Kosmas měl i své pokračovatelé, Kanovníka vyšehradského a Mnicha sázavského. Ti ale ve svých textech nedosáhli takových uměleckých kvalit, jako Kosmas.
Původní rukopis Kosmovy kroniky se nedochoval. Naštěstí se dochovalo mnoho věrohodných opisů, a to jak z konce 12. století tak ze staletí dalších. Poprvé byla Kosmova kronika vydána tiskem v roce 1602. Pak následovaly desítky dalších vydání, poslední v roce 2012.
22. 9. 2023 V.S.