Tato spisovatelka a politička se narodila v roce 1930 v pražské literárně zaměřené rodině. Otec byl levicově zaměřený novinář, matka spisovatelka. Po skončení 2. sv. války absolvovala roční dělnickou přípravku, zakončenou maturitou. Pak byla zaměstnána v redakci Mladé fronty a přitom studovala filosofii a historii na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Po ukončení studií pracovala chvíli jako tajemnice ČSM, chvíli v domácnosti, v Čs. ústředí knižní kultury, a nakonec se plně věnovala literární tvorbě. Od roku 1966 se začala politicky angažovat v KSČ, zvláště pak v období Pražského jara, kdy se kriticky stavěla k dosavadní politice KSČ. V roce 1969 z této strany vystoupila, stala se zakázanou autorkou, publikovala pouze v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, v období 1985 – 1986 se stala její mluvčí. V letech 1981 - 1982 byla 11 měsíců vězněna za podvrácení republiky. Konkrétním důvodem byla kniha o okupaci v roce 1968 a následné normalizaci, která vyšla v zahraničí. V disentu se angažovala až do listopadové revoluce v roce 1989. Vdala se dvakrát, nejprve za novináře a básníka Jana Šterna, podruhé za Jiřího Kantůrka, novináře a kulturního publicistu.
Po revoluci 1998 se aktivně podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990 – 1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva, v letech 1994 až 1996 byla předsedkyní obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 řídila odbor literatury a knihoven ministerstva kultury. Od roku 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. I v současné době přes vysoký věk se Eva Kantůrková stále zajímá o veřejné dění a o literaturu.
Nejvýznamnější publikace Evy Kantůrkové:
Smuteční slavnost (1967): Společensko-kritický román o událostech v roce 1948 na malém městě a následné kolektivizaci zemědělství.
Po potopě (1969): Román o matce dospívající dcery, která se po rozvodu s mužem psychicky zhroutí a následně se zotavuje na psychiatrické klinice.
Nulový bod (1970): ministerský úředník, který v roce 1948 přišel o kariéru a nadále prožíval řadu osobních tragédií.
Černá hvězda (1982): Příběh levicového novináře, který prožívá deziluzi z rozpadu jeho dosavadních životních hodnot. Publikace vyšla nejprve v zahraničí, v Praze až v roce 1992.
Člověk v závěsu (1997): Sbírka novel vyšla v roce 1988 v Kolíně nad Rýnem.
Pán věže (samizdat 1979). Román, inspirovaný příběhem Ježíše Krista vyšel znova v roce 2004.
Přítelkyně z domu smutku (1984): Tato nejznámější kniha Evy Kantůrkové vyšla v Kolíně nad Rýnem, a je z prostředí vězení s autobiografickými prvky. V roce 1992 byl podle románu natočen režisérem Hynkem Bočanem čtyřdílný televizní seriál.
Jan Hus (1986): Historická studie o životě mistra Jana Husa vyšla jako samizdat, a pak až v roce 2000.
Památník (1994): Deníkovou formou psaná autobiografie.
26. 5. 2023 V.S.