Knižní pátek o životě a díle Karla Teigeho

Karel Teige, český kritik a teoretik umění, publicista a překladatel z francouzštiny,  patřil mezi respektované osobnosti  kulturního života  Československa v meziválečném období.  Podílel se na založení  českých avantgardní ch literárních forem, zasáhl do architektury, výtvarnictví  i filmu. Byl propagátorem avantgardních směrů zejména v architektuře, v literatuře ovlivnil moderní směry, zejména poetismus a surrealismus.

Narodil se v roce 1900 v Praze v rodině historika a archiváře Josefa Teigeho. Po maturitě začal studovat filosofii, současně se věnoval žurnalistice a literatuře. V roce 1920 se stal vůdčí osobností  prestižního spolku Devětsil, jehož členy byli avantardní umělci, mimo jiné i Jaroslav Seifert, Adolf Hoffmeister, Vladislav Vančura. Karel Teige v něm propagoval proletářské umění.  Jeho inspirací byla marxistická filosofie o revoluční přeměně světa, obsahem boj proti vykořisťování  pracujícího člověka, nenávist k válce, optimismus a boj proti individualismu. Zakladatelem poetismu v poesii byl jiří Wolker.  Mimo to byl Teige výtvarným referentem časopisů Čas, Ruch, Právo lidu, Kmen, Červen, Československých novin a  a Lidových novin. Stál také s Voskovcem a Werichem u  zrodu Osvobozeného divadla.   Po celý svůj život se věnoval typografii,  graficky upravil pro tehdejší přední  pražská nakladatelství  množství  knih, tiskovin a publikací.  V letech 1929-1930 se podílel na založení Levé fronty, skupiny levicově orientovaných intelektuálů,  stal se členem skupiny surrealistů, přednášel na uměleckoprůmyslové  škole  Bauhaus v Dessau. Koncem třicátých let patřil ke kritikům stalinského režimu v SSSR.

Po druhé světové válce udělal doktorát, který mu však z politických důvodů nebyl udělen. Jelikož se svými názory nepřizpůsobil  tehdejším komunistům,  byl po r. 1948 izolován od kulturního života a vystaven neustálým útokům.   Stáhl se z veřejného života, podílel se na přípravě pětisvazkové encyklopedie o českém moderním umění, pracoval na knize Fenomenologie moderního umění, která měla zachytit vývoj umění od Francouzské revoluce po současnost. Dvě části vyšly  až v roce 1966.

Karel Teige zemřel na srdeční infarkt 1. října 1951 ve věku padesáti let.  Příčinou smrti bylo pronásledování režimem, přepracování  a srdeční problémy.  V následujících dnech spáchaly sebevraždu obě jeho ženy – životní družka Josefina Nevařilová (2. října) a dlouholetá milenka Eva Ebertová (12. října).

Životní dílo:

Studie:  1927: Stavba a báseň. Umění dnes a zítra. 1928: Svět, který se směje. 1930: Svět, který voní. 1938: Surrealismus proti proudu (odpověď V. Nezvalovi, J. Fučíkovi, J. Rybákovi a  L. Štollovi).   1964: Jarmark umění. 1966: Svět stavby a básně (Výbor z díla I). 1969: Zápasy o smysl moderní tvorby (Výbor z díla II). 1994: Osvobozování života a poezie (Výbor z díla III).

Vědecké práce: 1923: Archipenko. 1923: Jan Zrzavý. 1928: Soudobá mezinárodní architektura. 1928: Sovětská kultura. 1930: Moderní architektura v Československu. 1932. Nejmenší byt. 1933: Zahradní města nezaměstnaných. 1934: Architektura pravá a levá. 1936: Vladimír Majakovskij. 1938: Štyrský a Toylen (s Vítězslavem  Nezvalem). 1947: Moderní fotografie v Německu. 1948: Jindřich Štyrský (vydání zakázáno, vyšlo až v roce 1951). 1966: Vývojové proměny v umění.

Významným počinem  bylo knižní vydání Nezvalovy ABECEDY (verše V. Nezval, typografie K. Teige, taneční kompozice na téma písmen abecedy M. Mayerová). Kniha vyšla v roce 1926 v nakladatelství Jan Otto v Praze.  

28. 7. 2023       V.S.