Životní dráha Otakara Rambouska (1923 – 2010) je nesrovnatelná s životní dráhou jiných českých spisovatelů. Narodil se v Praze, kde prožil i své dětství a léta dospívání. Výchovně na něj působil jeho otec, bývalý legionář a funkcionář Sokola. Stejně jako jiní mladí muži jeho ročníku byl v době Protektorátu nuceně nasazen na práci v Německu. V roce 1944 se mu podařilo na základě falešného zdravotního potvrzení vrátit do Prahy, kde se v květnu 1945 zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání.
Jeho dobrodružné povaze a výchově ke vlastenectví však nevyhovoval politický vývoj v Československu po roce 1948. Ilegálně opustil republiku a v zahraničí přistoupil na spolupráci se západními výzvědnými službami. Jako agent chodec se čtrnáctkrát ilegálně vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudním procesu byl odsouzen na doživotí, ve vězení pobyl 14 let, z toho 10 let v Leopoldově. Propuštěn byl až v roce 1964.
V roce 1968, v době „Pražského jara“, byl u zrodu organizace K 231 – sdružení politických vězňů. Po srpnové okupaci odešel společně s manželkou do emigrace a usadil se v USA. Tam vznikly jeho literární prvotiny, nejprve ve formě povídek. Náměty čerpal ze svého dobrodružného života. Významné bylo jeho setkání s Josefem Škvoreckým, který ho pobízel k další literární činnosti. Pak vznikla kniha vzpomínek „Krochnu s sebou“ .
Po listopadu 1989 se Otakar Rambousek vrátil již natrvalo do Československa, a pokračoval ve své literární činnosti.
Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2011 v New Yorku. Pracoval v jedné z věží newyorské World Trade Center.
V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi „Medaili za zásluhy 1. stupně“. V roce 2008 obdržel „Záslužný kříž ministra obrany“.
Otakar Rambousek zemřel 3. června 2010 v Praze ve věku 87 let.
Knihy, vydané po roce 1989 v Praze:
1990: Jenom ne strach (kniha o bratrech Mašínech).
1997: S prstem na spoušti (kniha o boji proti totalitě po únoru 1948).
1999: Paměti lichoběžníka (autobiografický román).
2001: I vůl může trpět, ale nikdy nebude bojovat (povídky).
14. 7. 2023 V.S.