Knižní pátek o životě a díle Radola Gajdy

Generál Radola Gajda (1892-1948), vlastním jménem Rudolf Geidl, byl jedním z tří nejvyšších  velitelů československých legií v Rusku. Vstoupil do nich v roce 1917, zúčastnil se bitvy u Zborova, pak organizoval přesun československých legií po transsibiřské magistrále na východ do Vladivostoku.  Významně se svými výjimečnými schopnostmi a osobními vlastnostmi zasloužil o bojeschopnost československých legií v Rusku a o jejich návrat do vlasti. V podmínkách ruské občanské války to bylo velmi obtížné. Vzniklá situace neumožnila respektovat direktivu České národní rady a profesora Masaryka  nevměšovat se do vnitřních záležitostí Ruska, boj s bolševiky byl nezbytný při snaze o transport cca 60 tisíc legionářů do Vladivostoku, a odtud do Francie, kde měli pokračovat ve válce proti Německu a jeho spojencům.  Na žádost admirála Kolčaka, tehdejšího vládce Sibiře, se stal v roce 1918 na několik měsíců velitelem významné části jeho vojsk. Zbývající bělogvardějská armáda pod velením bývalých carských generálů si svým chováním a jednáním znepřátelila místní obyvatelstvo. V  okolí  admirála  Kolčaka  vládla korupce a neschopnost. Z těchto a dalších důvodů se Radola Gajda v srpnu 2019 vrací zpátky do legií.

Do vlasti se generál Gajda vrátil v roce 1920.Po návratu byl vyslán na francouzskou vojenskou  vysokou školu v Paříži, v roce 1924 se stal členem hlavního štábu čs. armády. Jeho další vojenské kariéře se však postavily do cesty vážné překážky ve formě intrik některých politiků.  Výhrady k němu měl i Masaryk, zastání se nedočkal ani u svých bývalých spolubojovníků z legií, nyní generálů Syrového, Čečka, Krejčího a dalších.

V roce 1926 stanul dokonce před soudem za údajnou velezradu, za přípravu k vojenskému  převratu. Pro nedostatek důkazů byl však těchto obvinění zproštěn. Přesto byl degradován na vojína a propuštěn z armády. Tím byl bývalý generál nedobrovolně vehnán do situace, se kterou si nedovedl úspěšně poradit.  V roce 1927 se stal předsedou krajně pravicové Národní obce fašistické, ve které zůstal až do roku 1939, kdy stranu rozpustil. V tragickém roce 1938 nabádal k vojenské obraně republiky, objížděl hranice a burcoval české vojáky, aby bojovali s Němci. Odsoudil zradu západních mocností v Mnichově, vrátil Británii a Francii všechna vojenská vyznamenání, která dříve obdržel.

V dalších letech se podřídil vzniklé situaci, nijak se již politicky neangažoval. Finančně podporoval ty, kteří odcházeli do zahraničí, kryl odbojové aktivity svého syna. Přijal jako schovanku do své rodiny dceru popraveného odbojáře Bohuslava Seluckého.

Přes tyto prokázané a svědky potvrzené vlastenecké aktivity byl po válce postaven před soud a souzen za své předválečné působení v Národní obci fašistické.  Byl mu vyměřen trest dvou let vězení.  Ve vyšetřovací vazbě byl týrán a zemřel krátce po propuštění v dubnu 1948 na následky podlomeného zdraví.

Generál Gajda sepsal po návratu z Ruska v roce 1920 své paměti. Knižně nikdy nevyšly, jsou však k dispozicím i současné generaci  oskenovány  na internetu. Mají 178 stran, mnoho fotografií, map a schémat z  oblastí, kde probíhaly boje s bolševiky.  Mohou být cenné především pro ty, kteří se zajímají o historii pobytu a bojů československých legií v Rusku. Jsou zde popisy všech významnějších událostí z let 1917 – 1920, popisy některých válečných operací, direktivy  tehdejších českých politiků z České národní rady, vztah Francie, Británie, USA a Japonska k československým  legiím.  Zdůrazněna je skutečnost, že ovládnutí transsibiřské magistrály legiemi znemožnilo účast významného počtu zajatých Němců, Rakušáků a Maďarů  v závěrečných bojích 1. sv. války ve Francii a možné vítězství Německa a jeho spojenců.

Poznámka na závěr: Pokud jde o neobvyklé křestní jméno generála Gajdy a změny příjmení z Geidla na Gajdu, mé vysvětlení je následující: Narodil se v rodině poddůstojníka rakouské armády, sloužícího na sklonku 19. století v tehdejší Dalmácii. Byl pokřtěn jménem Rudolf, které si jeho okolí transformovalo na Radolu a příjmení z Geidla na Gajdu. A to mu již zůstalo až do konce života.

Pátek, 10. listopoadu  2023     V.S.