Knižní pátek o životě a díle Wenzela Jaksche

Wenzel Jaksch byl významný sociálně demokratický politik německy mluvící menšiny v předmnichovském Československu.  Narodil se v roce 1896 v Jižních Čechách v oblasti s německy mluvícím obyvatelstvem ve vesnici Dlouhá Stropnice. Rodina byla nezámožná, již ve čtrnácti letech pracoval jako stavební dělník ve Vídni. Tam se stal členem a později funkcionářem sociálně demokratické mládeže.

V první světové válce jako frontový voják byl těžce zraněn. Po válce se vrátil do tehdejšího Československa a pracoval jako novinář a funkcionář Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR.  Po nástupu nacismu v Německu velmi posílil v českém pohraničí vliv Henleinovy SdP, která na rozdíl od německých sociálních demokratů usilovala o připojení německy mluvících oblastí ČSR k Velkoněmecké říši.

Po roce 1938 musel spolu s dalšími německými sociálními demokraty i Wenzel Jaksch emigrovat.  V Londýně pak zastupoval zájmy sudetských Němců u československé exilové vlády. Několikrát o budoucnosti Němců v budoucím Československu debatoval s Edvardem  Benešem a snažil se pokusit zabránit poválečnému vysídlení obyvatel německého původu. Jeho snaha byla neúspěšná a vše nakonec skončilo roztržkou mezi oběma politiky.

Po válce se  Wenzel Jaksch do Československa již nevrátil, usídlil se v Západním Německu. Zprvu vedl v Hesensku zemský úřad pro vysídlence, později byl prezidentem Svazu vyhnanců a také viceprezidentem Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Ne všichni bývalí sudetští sociální demokraté s tím souhlasili. Jaksch byl považován za odpůrce nacismu, a v uvedených spolcích bylo na začátku jejich působení mnoho lidí s nacistickou minulostí.

Wenzel  Jaksch zemřel v roce 1966 ve věku sedmdesáti let ve Wiesbadenu na následky dopravní nehody.

Po první světové válce byl Wenzel Jaksch stoupencem myšlenky, aby v nově tvořeném státě měly jednotlivé národnosti po vzoru Švýcarska své, navzájem rovnoprávné kantony. To se však nestalo, a více jak 3 milionů německy mluvícího obyvatelstva se necítilo být rovnocennou součástí nově vzniklé republiky. Většina sudetských Němců podporovala po roce 1935 Henleinovu SdP, která zpočátku  usilovala o autonomii Němců v rámci ČSR, později o připojení Sudet k Německé Říši.  Tyto snahy posílila i tehdejší hospodářská krize, která postihla zvlášť výrazně pohraniční oblasti tehdejšího Československa. Mnoho Němců však našlo práci v sousedním nacistickém Německu.

Z dnešního pohledu je zřejmé, že politické uspořádání mnohonárodnostního Československa, vzniklého po roce 1918, mělo své vážné problémy. Ty přispěly jak k událostem v roce 1938 tak v roce 1939.  Bývalé Československo se po dvaceti letech své existence změnilo na Protektorát Čechy a Morava. To si jeho tvůrci v roce 1918 určitě nepřáli.

Literární dílo Wenzela Jaksche se omezuje na knihu „Cesta Evropy do Postupimi“. Napsal ji v poválečných letech, česky vyšla až v roce 2000. Německy mluvicí sociální demokrat ze Sudet v ní popisuje svůj pohled na dvě porážky světové demokracie, symbolizované městy Mnichovem a Postupimi.

Pátek, 22. prosince 2023      V.S.