Krize zastupitelské demokracie

Významní  politologové, novináři a dokonce i filosofové se již dlouho věnují  celoevropskému  jevu, který je nazýván krizí zastupitelské demokracie. V podstatě jde o  významnou změnu v činnosti  klasických politických stran se všemi závažnými důsledky na fungování státu a zastupitelských orgánů.

 Tyto  strany měly v minulosti své představy o nápravě lidské společnosti a  snažily se o jejich uplatnění  v praxi. Svůj program politické strany, většinou  s velmi početnou členskou základnou, prosazovaly  v různých zastupitelských orgánech prostřednictvím svých  demokraticky zvolených představitelů. Postupem času  se však  členstvo těchto stran snížilo na nevýznamné počty. Strany se přeměnily v sekty.

Politologové a ostatní odborníci v této branži se dohadují, proč se tak stalo. Prozatím nejsou ve svých  názorech jednotní.

Faktem je, že nyní se  velká většina občanů (na rozdíl od dřívějších dob)  politickými záležitostmi  příliš nezabývá, věnují se zcela jiným  aktivitám.  Pokud jde o tzv. veřejnou činnost, momentálně jsou oblíbené různé neziskovky, různá sdružení a spolky věnující se ochraně přírody, humanitárním záležitostem a především příjemnému využívání volného času. O správu věcí veřejných prostřednictvím volených představitelů, tedy  především o podíl na řízení obcí, nemají  větší zájem. Tzv. politiku pokládají za pokleslou činnost, které se moderní člověk nevěnuje.

 Spisovatel, historik a publicista Vlastimil Vondruška popsal nynější situaci takto:  „Evropa má tradiční hodnoty, založené na fungování rodiny, obcí, obrany společenství, víry, úcty k podnikání. Tohle se vytvářelo po staletí, ale nyní se vše začíná negovat. Pokud se nezačne hledat cesta k nápravě jak zastavit rozpad naší společnosti, pak krize může být opravdu fatální.“

Netroufám si hodnotit důsledky této krize v rozměru státu nebo velkých měst. Celkem podrobně a dlouhodobě  však sleduji  důsledky této krize v činnosti  samosprávy ve středně velkých sídlech, a k tomu bude  směřovat můj další komentář.

Legislativně je činnost samosprávy upravena především volebním zákonem a zákonem o obcích.

 Nejprve k zákonu o volbách do zastupitelstev obcí. Ten  předpokládá  existenci volebních  stran. Jejich  členská základna má umožnit  přirozeným způsobem nalézat  jedince, kteří  by byli ochotni  a schopni nezištně a kvalifikovaně řídit záležitosti  obce.  Včetně těch finančních.  To vše je již minulost. Současné volební  strany mají zásadní problém  v tom, že výběr kandidátů na volební listiny je velmi omezený.  V této situaci mohou vytvořit zastupitelstvo i zcela nekompetentní občané, pro které může být hlavním důvodem kandidatury poměrně vysoké odměny na tuto celkem časově nenáročnou  činnost nebo jiné podobné motivace.  

 Nyní k zákonu o obcích. Odjakživa bylo důležitým úkolem samosprávy stanovení priorit, které se pak promítnou do rozpočtu obce. Stejně důležitý je i závěrečný účet,  který dokumentuje skutečné hospodaření.  Podle dostupných informací (zápisy ze zastupitelstev, zápisy z jednání výborů a komisí, informace v místních  časopisech a na webových stránkách  obcí)  jsou diskuse na téma rozpočtů a závěrečných účtů jak mezi zastupiteli tak v mezi občany velmi sporadické.  Většinou zastupitelé schválí bez větších diskusí to, co navrhne rada.

 Přitom v současné době je v obecních  pokladnách velmi  mnoho peněz. Je jenom otázka času, kdy využijí nezájmu občanů a zastupitelů o tyto záležitosti  někteří „šikulové“.  Že se tak v mnohých obcích děje, o tom přináší téměř denně zprávy jak tisk tak televize.

Obávám se, že pokud se tak nedej bože stane i v Hrabové, nevyvolá to mezi současným obyvatelstvem  příliš velkou pozornost. Vždyť nejde o jejich peníze a  o věci veřejné se příliš nezajímají.

 Závěr: Naše legislativa v komunální oblasti je založena na přiměřeném zájmu občanů o veřejné záležitosti a umožňuje, aby se na řízení obcí efektivně podíleli. V případě, že tento předpoklad již neplatí, nemůže tento systém spolehlivě  fungovat.

25. 4. 2017   V.S.