Mapa Hrabové z roku 1833

V Zemích koruny české rakouského císařství prováděli v 1. polovině 19. století měřičské práce geometři, převážně vojenští, za účelem získání dostatečně přesných podkladů pro vyměření pozemkové daně. Vznikly tak katastrální mapy, ve kterých byly pro všechny obce určeny jejich hranice, hranice všech pozemků, jejich velikost, hospodářské využití a výnos. Tyto měřičské operáty dostaly název „Císařské (povinné) otisky stabilního charakteru“. Mimo mapy byl pro každou obec pořízen i soupis všech pozemků, jejich velikost, vlastnosti, druhové a bonitní rozdělení.

Katastrální mapa Hrabové, vzniklá tímto měřením, byla vytvořena v roce 1843, soupis pozemků a jejich kategorizace je z roku 1845. Před časem jsem si tuto mapu opatřil, a při jejím prohlížení zjišťuji následující zajímavosti:

Tehdejší Hrabová se svým vzhledem velmi lišila od té dnešní.  Západní část obce tvořily rybníky, těch největších bylo osm:  Pilík, Nový a Starý Hurt, Šajer, Novokrašický, Starokrašický, Bezděk a Šídlovec. Těch menších bylo několik desítek. Východní hrance obce byla několik stovek metrů za kamenitým a velmi širokým řečištěm Ostravice. Voda proudila pouze po okrajích, uprostřed řeky bylo několik velkých ostrovů, některé i s ornou půdou.

Silnice, vedoucí z Vítkovic se na konci Hrabůvky rozdělila na dvě větve, jedna vedla do Nové Bělé a dále na Brušperk, druhá před Hrabovou do Paskova a dále na Místek.

V mapě jsou vyznačeny všechny tehdy existující stavby. Okrovou barvu mají stavby ze dřeva, červenou stavby cihelné. Těch bylo v tehdejší Hrabové pouze 16. Patřil mezi ně Panský dvůr, fara, škola, hospoda, mlýn a 11 selských usedlostí. Ty jsou většinou na východní straně od dnešní Paskovské ulice, za nimi jsou lány orné půdy.  Na západní straně Paskovské ulice jsou stodoly, za těmi až k potoku Ščučí pole a pastviny. Za potokem bylo území, vyhrazené rybníkům. Kolmo na Paskovskou ulici jsou po obou stranách polní cesty, ze kterých vznikly dnešní místní komunikace. Nejširší byla nynější Mlynářská, Jezdiště, Poplužní a Bělská.

Potok Ščučí tehdy tekl od rybníka Pilík kolem Panského dvora, pak směřoval k jihu ve vzdálenosti cca 300 m od ulice Paskovské, kterou křižoval na stejném místě jako dnes. Jeho vody tehdy posilovaly mlýnskou strouhu Hrabovského mlýna.

Po ukončení mapování byl zpracován v roce 1845 i soupis pozemků podle jejich využití. Orné půdy bylo 466 ha, zahrad 6 ha, pastvin 100 ha, rybníků 233 ha, lesů 37 ha, řek a potoků 84 ha, celkem 996 ha. Hrabová na mapě je označena názvem „Velká Hrabová – Hrabová u Vítkovic“.

Zdroje informací:  Wikipedie.

Poznámka na závěr: Pokud by měl někdo zájem si tuto mapu prostudovat blíže, může tak učinit. Bydlím na Slínové ulici č. 8 a můj  e-mail  je vladslavik@seznam.cz.

Sobota 18. května 2024             V.S.