Minulost naší domoviny: Kapitola 14 - Ostrava v 16. století

Významný byl  návrat města  Ostravy a hukvaldského panství  opět pod  olomoucké biskupství. Zasloužil se o to tehdejší biskup Stanislav Thurzo.

 Písemných dokladů o Ostravě z té doby je velmi  málo. Výjimkou je zpráva o jednání mezi biskupem a Janem Sedlnickým, pánem Polské Ostravy  z r. 1514, kdy bylo nutno opravit jez na  Ostravici. Ten byl důležitý  pro ostravské mlýny a pro začínající rybniční hospodářství  v blízkosti města.

Další zajímavá zpráva je o zedníkovi Matysovi, kterého Sedlnický najal pro stavbu slezskoostravského zámku, ale nakonec  ho „zlanařili“ ostravští, a tento vlašský stavitel se pak pravděpodobně podílel na stavbě ostravské radnice a na přístavbě kostela  sv. Václava. 

Význam Ostravy byl v první polovině 16. století posílen rozvojem řemeslné výroby  v oboru soukenictví, tkalcovství a krejčovství. Později posílil i řeznický cech, ostravští  řezníci nakupovali jatečný dobytek hlavně v Polsku.

Výnosnou složkou městského hospodářství byly městské rybníky. Podle zprávy z r. 1531 měli ostravští povinnost dodávat ryby na biskupský dvůr, hlavně štiky a kapry. Velkým propagátorem rybníků byl biskup Jan Dubravius, který dokonce v blízkosti města vlastnil dva rybníky.

Budování rybníků bylo natolik výnosné,  že olomoucké biskupství podporovalo biskupská města a biskupské many ve skupování okolních vhodných pozemků, na kterých byly pak zřizovány nové rybníky. Město  již dříve koupilo Novou Ves a nyní také Čertovou Lhotku (Mariánské hory) a Přívoz.

Po velkých humanistech Jiřím Thurzovi a Janu Dubraviovi s tolerantními postoji k husitskému dědictví  se stal olomouckým biskupem  Marek Thuen, který zahájil ve své diecézi tvrdou rekatolizaci. V Ostravě to nebylo snadné,  v nedávné době se zde usadilo hodně měšťanů a drobné šlechty, keří vyžadovali přijímání pod obojí způsobou. Také V blízké Polské Ostravě převládali nad katolíky luteráni.

 Následný náboženský střet  se projevil záporně  ve všech oblastech života města. Navíc  stihl město v r. 1556 zhoubný požár. Shořely všechny domy na náměstí včetně nově postavené radnice, poškozen byl i kostel.  Shořely i všechny dokumenty, uložené v radnici. Obnova města trvala nejméně 10 let.

Po celou tuto dobu i v době následující probíhala na tehdejším politickém poli rekatolizace. Pro obyvatelstvo to bylo  složité období, nejenom v oblasti materiální.  Měšťané byli biskupskými poddanými a nemohli se otevřeně hlásit ani k Jednotě bratrské ani k luterství.

K rozkvětu města přispělo oživení obchodní cesty z polského království do Vídně, kdy  v Ostravě byli obchodníci povinni platit mýto.  Z této doby je k dispozici již větší množství písemnosti a o městě a jeho obyvatelích jsou známy mnohé podrobnobnosti.  Třeba o faráři Chololeckém, který jako protestant byl uvězněn na Hukvaldech, ale po intervenci vlivných osobností byl propuštěn, uprchl do Klimkovic k tamnímu  protestantskému majiteli panství a odtud ho olomoucký biskup marně vymáhal.

Tato situace trvala  až do konce století, luterství v Ostravě nebylo nejen zlikvidováno, ale stále se šířilo. Biskupství nakonec vydalo dekret, podle kterého měli být z města vyhoštěni všichni  nekatolíci. Dohledem nad  uskutečněním tohoto nařízení byl pověřen ostravský farář a hukvaldský úředník. Nic se však nezměnilo, protestantství zapustilo ve všech vrstvách obyvatelstva hluboké kořeny.

 Významný  v Ostravě byl jez na Ostravici. Jedním koncem na území olomouckého biskupa, druhým na území polském.  Jez byl životně důležitý pro ostravské mlynáře, soukeníky, běliče pláten, barvíře a také pro ostravské rybníky a v neposlední řadě i pro vodní příkopy, které byly stále ještě součástí obrany města pro případ nepřátelských útoků. Po každé povodni bylo nutno jez opravit a vždy to znamenalo složitá jednání s majitelem protějšího břehu Ostravice. V souvislosti s Ostravici nutno připomenout ještě jednu událost, a to povodeň v r. 1593, která strhla hlavní most a ostatní silně poškodila.

Závěr tohoto století byl pro Ostravu tragický. Na podzim r. 1585 stihl Moravskou Ostravu velký mor, který skosil významnou část zdejších měšťanů, a to bez ohledu na jejich náboženské vyznání.

Pokud jde o počet obyvatel, odhaduje se, že na počátku 16. století jich měla Ostrava asi 1000 a na konci asi 1200. Nicméně byla Ostrava na počátku 17. století největším a nejvýznamnějším městem na hukvaldském  panství olomouckého biskupství.

25. 1. 2017    V.S.