Minulost naší domoviny: Kapitola 2 - Olomoucké biskupství

Olomoucké biskupství.

Církevní osamostatnění Moravy  nastalo v r. 1063 a sídlem nového biskupství pro Moravu se stala Olomouc.

Jak bylo tehdy nezbytné, církev vlastnila pro zajištění svých aktivit rozsáhlé majetky. Osadníci těchto sídel museli poskytovat biskupství jednak naturálie, jednak i peníze. Taktéž  byli povinni robotou na statcích, vlastněných biskupstvím.

V r. 1245 se stal olomouckým biskupem Bruno (1205(?) – 1281), původem ze severního Německa.  Díky svým osobním vlastnostem a na tu dobu vynikajícímu vzdělání se stal rádcem a oblíbencem českého  krále Přemysla Otakara II. Tento král byl k církvi velkorysý, věnoval jí  i rozsáhlá území severní Moravy.

Nový  biskup pojal nápad kolonizovat tyto krajiny a rozmnožit tak příjmy pro potřeby své i olomouckého biskupství. Pro praktické uskutěčnění tohoto záměru využil zkušenosti ze svého rodiště. Tato oblast vlivem historického vývoje mohla nabídnout mnohé zkušenosti ve vývoji  zaostalejším krajinám, ke kterým tehdy patřila i  Morava. Za jeho působení zde  vzniklo v období cca 1250 - 1280 asi 70 nových sídel, další založil jeho nástupce biskup Dětřich.

Základem nového  hospodářského systému bylo uplatnění německého tzv. zákupního práva, kdy budoucí kolonisté museli za přidělené pozemky složit určitou peněžní částku a po přiměřené době pak odvádět i pravidelné peněžní a často i naturální dávky.

Praktické provedení kolonizace zajišťovali tvz. lokátoři. Byli vybíráni jak z okruhu kolem biskupa, tak z řad nižší šlechty, bohatých obchodníků a dokonce i  z řad zámožných rolníků.  Tito lokátoři určovali  místa pro budoucí sídliště, vybírali vhodné osadníky, zajišťovali  jejich přesun, rozměřovali a přidělovali jednotlivým osadníkům jejich pozemky a všemožně dbali na to, aby nově založená sídla začala brzy produkovat obilí, dobytek a jiné produkty tehdejšího zemědělství.   

Podmínkou pro prosperitu takto vznikajících zemědělských osad  byla existence měst, kde by mohli sedláci prodávat své produkty na tržištích a získat tak peníze, potřebné pro plnění  svých závazků vůči   vrchnosti.

V námi popisované době 13. století vznikla v okruhu působnosti olomoucké kapituly města Svitavy, Ostrava, Mohelnice,  Místek, Brušperk, Osoblaha. A také Kroměříž, kam přenesl biskup Bruno své sídlo a část správy diecéze. Biskup Bruno  přežil i  krále Přemysla Otakara II. a jeho diplomatické schopnosti mu umožnily, že i nástupce na královském trůnu Rudolf Habsburský mu svěřil správu severní Moravy. Svůj plodný život ukončil tento středověký vynikající  podnikatel v r. 1281 a je pochován v kostele sv. Mořice v Kroměříži. Byl to takový Baťa středověku.

7. 1. 2017    V.S.