Nejblíže Hrabové v této době byla města Ostrava a Brušperk. Zde se konaly trhy, na kterých mohli okolní sedláci prodat své produkty a nakoupit potřebné věci pro svá hospodářství. Tyto trhy navštěvovali i kupci ze vzdálenějších oblastí, nakupovali produkty zdejších sedláků a případně i výrobky řemeslníků a prodávali to, o co byl zájem.
Pokud jde o Ostravu, její rozvoj byl velmi pomalý. První písemná zpráva o založení tohoto biskupského města je z r. 1279. O existenci kostela je první písemná zpráva z r. 1297. Ještě 117 let po založení města, v r. 1396, byly na rozlehlém náměstí pouze 2 masné krámy, 2 ševcovské dílny, 2 pekaři, a nezjištěný počet domů tehdejších měšťanů, kteří se mnohdy zabývali i zemědělskou činností. Přímo ve městě byl hospodářský dvůr, další na předměstí, kde byly také na místních potocích původně 2, později 3 mlýny. Městu patřila i nedaleká ves Vítkovice.
Do Ostravy se brzy po založení nastěhovaly i četné rodiny německého původu. Podle různých indicií mohlo být kolem r. 1370 ve městě asi 60 budov. Stavebním materiálem bylo dřevo, střechy byly pokryty slaměnými došky. Vyskytovaly se již i domy, kde bylo přízemí a patro, do kterého vedlo venkovní schodiště. Některé domy měly dvůr se stájemi a s hospodářskými budovami. Byly zde však i různé chatrče, zemnice a provizorní přístřešky.
Kolem r. 1370 byly postaveny městské hradby se třemi branami: na severovýchodě Hlavní neboli Zámostní, na jihovýchodě Hrabovská neboli Vítkovská a na severozápadě Přívozská. Součástí hradebního systému byl rovněž městský hrad.
První zpráva o fungování městského trhu je z r. 1362. Toto privilegium, jak bylo tehdy nezbytné, udělil městu samotný císař, v našem případě Karel IV. Trh se konal po dobu 16-ti dnů v dubnu v období velikonočních svátků. Kupci, kteří zde prodávali své zboží, museli platit poplatky, které byly významným příspěvkem do městské pokladny.
Je pravděpodobné, že místní měšťané i okolní sedláci prodávali ve městě některé své produkty po dobu celého roku. Jako na příklad máslo, sýry, zeleninu, ovoce, některé druhy mastných výrobků a podobně. To byl tehdejší maloobchod, během tržních dnů se prodávalo a kupovalo spíše „ve velkém“.
První písemná zpráva o Brušperku je z r. 1269. Biskup Bruno tehdy pověřil fojty nedalekých vsí Staříče a Fryčovic založením města a přál si, aby bylo pojmenováno jeho jménem, což se stalo. Udělil městu mnohá privilegia a tím položil základ jeho prosperity. Město se brzy stalo živým obchodním střediskem a na zdejším tržišti si opatřovalo potřebné řemeslnické výrobky i okolní obyvatelstvo.
Při tomto obchodování již měly velký význam peníze. Jejich používání bylo mnohem výhodnější ve srovnání s dřívějším výměnným obchodem „něco za něco“. Přísun nových peněz zajišťovali především kupci, někdy možná i aktivity panovníka při budování strážních hradů a dopravních cest. Peníze v této době byly ve formě stříbrné, zlaté a i měděné ražby jednak ze státních mincoven, ale i z mincoven zahraničních a bohaté šlechty.
Místní zemědělci mohli nabídnout k prodeji cizím kupcům a a obyvatelům měst především obilí, ale také surové kůže, vlnu, textilie, med, asi i živý dobytek. Utržené peníze byly potřebné na zaplacení závazků směrem k vrchnosti, na různé daně a poplatky a na nákup nezbytných životních potřeb.
Postupně tak vznikal místní vnitřní trh, kde se neustále „otáčely“ peníze mezi vesnickým a městským obyvatelstvem. Jejich množství bylo závislé na rozvoji „dálkového“ obchodu. Čím byl větší přísun peněz do tohoto regionu zvenčí, tím větší byla prosperita zdejší ekonomiky a tím i vyšší životní úroveň místního obyvatelstva.
13. 1. 2017 V.S.