Minulost naší domoviny: Kapitola 5 - Města ve 13. a 14. století

Nejblíže Hrabové v této době byla  města  Ostrava  a Brušperk. Zde se konaly trhy, na kterých mohli okolní sedláci prodat své produkty a nakoupit potřebné věci pro svá hospodářství.  Tyto trhy navštěvovali i  kupci ze vzdálenějších oblastí,  nakupovali produkty zdejších sedláků a  případně i výrobky řemeslníků a prodávali to, o co byl zájem.

Pokud jde o Ostravu, její  rozvoj  byl velmi pomalý. První písemná zpráva o založení tohoto biskupského města je z r. 1279. O existenci kostela je první písemná zpráva z r. 1297. Ještě 117 let po založení města,  v r. 1396, byly na rozlehlém náměstí pouze 2 masné krámy, 2 ševcovské dílny, 2 pekaři, a nezjištěný počet domů tehdejších měšťanů, kteří se mnohdy  zabývali  i zemědělskou činností. Přímo ve městě byl  hospodářský dvůr, další na předměstí, kde byly také na místních potocích původně 2, později 3 mlýny. Městu patřila i nedaleká ves  Vítkovice.

  Do Ostravy  se  brzy po založení  nastěhovaly i četné rodiny německého původu. Podle různých indicií mohlo být  kolem r. 1370 ve městě  asi 60 budov.  Stavebním materiálem bylo dřevo, střechy byly pokryty slaměnými došky.  Vyskytovaly se již i  domy, kde bylo přízemí  a patro, do kterého vedlo venkovní schodiště.  Některé domy měly dvůr se stájemi a s hospodářskými budovami. Byly zde však i různé chatrče, zemnice a provizorní přístřešky.

Kolem r.  1370 byly postaveny městské hradby se třemi  branami:  na severovýchodě  Hlavní neboli Zámostní, na jihovýchodě Hrabovská neboli Vítkovská a na severozápadě Přívozská. Součástí hradebního systému byl rovněž městský hrad.

První zpráva o fungování městského trhu je z r. 1362. Toto privilegium, jak bylo tehdy nezbytné, udělil městu  samotný císař, v našem případě Karel IV. Trh se konal po dobu 16-ti dnů v dubnu v období  velikonočních svátků.  Kupci, kteří zde prodávali své zboží, museli platit poplatky, které byly významným příspěvkem do městské pokladny.

Je pravděpodobné, že místní  měšťané i okolní sedláci prodávali ve městě některé své produkty po dobu celého roku. Jako na příklad máslo, sýry, zeleninu, ovoce, některé druhy mastných výrobků a podobně. To byl tehdejší maloobchod, během tržních dnů se prodávalo a kupovalo spíše „ve velkém“.

První písemná zpráva o  Brušperku je z r. 1269. Biskup Bruno tehdy pověřil fojty nedalekých vsí Staříče a Fryčovic založením města a přál si, aby bylo pojmenováno jeho jménem,  což se stalo. Udělil městu mnohá privilegia a tím položil základ jeho prosperity.  Město se brzy stalo živým obchodním střediskem a na zdejším tržišti si opatřovalo potřebné řemeslnické výrobky i okolní obyvatelstvo.

 Při tomto obchodování již měly  velký význam  peníze.  Jejich používání bylo mnohem výhodnější ve srovnání s dřívějším  výměnným obchodem „něco za něco“. Přísun nových peněz zajišťovali především kupci, někdy možná i aktivity panovníka při budování strážních hradů a dopravních cest.  Peníze v této době byly  ve formě stříbrné, zlaté a i měděné ražby jednak ze státních mincoven, ale i z mincoven zahraničních a bohaté šlechty.

 Místní zemědělci  mohli nabídnout k prodeji cizím kupcům a a obyvatelům měst  především obilí, ale také surové kůže, vlnu, textilie, med, asi i živý dobytek. Utržené peníze byly potřebné na zaplacení závazků směrem k vrchnosti, na různé daně a poplatky a na nákup nezbytných životních potřeb.

 Postupně tak vznikal místní vnitřní trh, kde se neustále  „otáčely“ peníze mezi  vesnickým a městským obyvatelstvem. Jejich množství bylo závislé na rozvoji „dálkového“ obchodu. Čím byl větší přísun peněz do tohoto regionu zvenčí, tím větší byla prosperita zdejší  ekonomiky  a tím i vyšší  životní úroveň místního obyvatelstva.

13. 1. 2017     V.S.