Minulost naší domoviny: Kapitola 8 - Ostrava v 15. století

Nebyla  to dobrá doba ani pro tehdejší České království ani pro Ostravu. Hlavní příčinou byly náboženské spory uvnitř katolické církve a následné  husitské války.

Ostrava na počátku tohoto století bylo stále nevýznamné provinční městečko, kde žilo celkem poklidným životem  asi 1000 obyvatel. Náboženské třenice, vzniklé na základě různého výkladu Písma a dalších okolností , na severní Moravu ještě nedorazily. A i v době, kdy v jiných místech Království českého řinčely zbraně,  jediným dopadem těchto bouřlivých událostí byla u nás změna vlastnictví města  a celého Hukvaldského panství ve prospěch císaře Zikmunda a jeho stoupenců.

Vlivní měšťané v tehdejší Ostravě  byli převážně německého původu a husitům  příliš nepřáli. Je prokázáno, že v r. 1431 byl místní kněz katolického vyznání.  Ve městě ani v okolí nebyli žádní náboženští radikálové, brojící proti tehdejší církvi.

Bohužel z tohoto období se zachovalo o Ostravě  velmi málo písemných dokumentů.  Ví se pouze, že město v té době přešlo do rukou Jana Čapka ze Sán, původně husitského hejtmana, který   později po porážce husitů u Lipan přešel  se svým vojskem do služeb polského krále. Jeho sídlem byly  Hukvaldy a často pobýval i v Ostravě.  Obklopil se svými vojenskými druhy, které za jejich služby obdarovával  různými majetky v okolí města. Tak třeba  Mikuláši  z Wolfenberka daroval  i půl Hrabové.  Jako dobrý vojevůdce držel ve své moci i  strategicky významnou  Polskou  Ostravu.

 Nevěnoval se pouze vojenství, ale i městskému  hospodářství. Nechal  zpevnit most přes Ostravici a v blízkosti města postavit jez.  Zatímco zpevnění mostu bylo důležité především  z vojenských důvodů,  jez byl potřebný  pro spolehlivý provoz městských mlýnů a  pro napájení jim zřízených rybníků mezi Ostravou a Přívozem. A také složil k vyzvoření  obranných vodních příkopů kolem města. Po jeho smrti převzal Ostravu do svých rukou  další husitský hejtman, Jan Talafus. 

Po ukončení  éry těchto husitských hejtmanů získalo město do svých rukou opět olomoucké biskupství. Z té doby, z r. 1496, se zachovalo několik i česky psaných  listin, které se zmiňují o  zřízení oltáře sv. Cecilie v městském  kostele a o městském špitále. Další listina se zmiňuje o  právu užívat vodu z Ostravice pro napájení městských rybníků.

V dochovaných listinách nejsou žádné informace o tom, že by město utrpělo v době husitských válek  válečné škody. V Ostravě  se tehdy  vzmohl obchod a řemesla na úkor okolních měst, více poškozených husitskými  válkami. Posíleno bylo především soukenictví a tkalcovství. Ostrava se stala na konci 15. století  hlavním tržním a řemeslnickým střediskem pro široké  okolí.

Jak již tomu často bývá, když jedni bohatnou tak jiní chudnou. I v Ostravě se tehdy (soudě podle písemných zpráv) vyostřily sociální problémy. Vedle vrstvy velmi bohatých  ( v listinách je zmínka o bohatém  Martinovi ) zde byli i velmi chudí, zestárlí a nemocní, pro které bylo nutno zřizovat určité zázemí.

 Ve městě se usazovala i drobná šlechta, která měla v okolí své statky a statečky. Na konci století Ostrava ztrácela svůj německý ráz, v čele města již nepřevládali Němci a město disponovalo dokonce  českým písařem.

 Výrazně se změnilo i životní prostředí.  V okolí se začaly zrcadlit hladiny rybníků. Vznikají spory se sousedy kolem jejich napájení, tyto spory vyvrcholí v dalším století.

17. 1. 2017   V.S.