Nebyla to dobrá doba ani pro tehdejší České království ani pro Ostravu. Hlavní příčinou byly náboženské spory uvnitř katolické církve a následné husitské války.
Ostrava na počátku tohoto století bylo stále nevýznamné provinční městečko, kde žilo celkem poklidným životem asi 1000 obyvatel. Náboženské třenice, vzniklé na základě různého výkladu Písma a dalších okolností , na severní Moravu ještě nedorazily. A i v době, kdy v jiných místech Království českého řinčely zbraně, jediným dopadem těchto bouřlivých událostí byla u nás změna vlastnictví města a celého Hukvaldského panství ve prospěch císaře Zikmunda a jeho stoupenců.
Vlivní měšťané v tehdejší Ostravě byli převážně německého původu a husitům příliš nepřáli. Je prokázáno, že v r. 1431 byl místní kněz katolického vyznání. Ve městě ani v okolí nebyli žádní náboženští radikálové, brojící proti tehdejší církvi.
Bohužel z tohoto období se zachovalo o Ostravě velmi málo písemných dokumentů. Ví se pouze, že město v té době přešlo do rukou Jana Čapka ze Sán, původně husitského hejtmana, který později po porážce husitů u Lipan přešel se svým vojskem do služeb polského krále. Jeho sídlem byly Hukvaldy a často pobýval i v Ostravě. Obklopil se svými vojenskými druhy, které za jejich služby obdarovával různými majetky v okolí města. Tak třeba Mikuláši z Wolfenberka daroval i půl Hrabové. Jako dobrý vojevůdce držel ve své moci i strategicky významnou Polskou Ostravu.
Nevěnoval se pouze vojenství, ale i městskému hospodářství. Nechal zpevnit most přes Ostravici a v blízkosti města postavit jez. Zatímco zpevnění mostu bylo důležité především z vojenských důvodů, jez byl potřebný pro spolehlivý provoz městských mlýnů a pro napájení jim zřízených rybníků mezi Ostravou a Přívozem. A také složil k vyzvoření obranných vodních příkopů kolem města. Po jeho smrti převzal Ostravu do svých rukou další husitský hejtman, Jan Talafus.
Po ukončení éry těchto husitských hejtmanů získalo město do svých rukou opět olomoucké biskupství. Z té doby, z r. 1496, se zachovalo několik i česky psaných listin, které se zmiňují o zřízení oltáře sv. Cecilie v městském kostele a o městském špitále. Další listina se zmiňuje o právu užívat vodu z Ostravice pro napájení městských rybníků.
V dochovaných listinách nejsou žádné informace o tom, že by město utrpělo v době husitských válek válečné škody. V Ostravě se tehdy vzmohl obchod a řemesla na úkor okolních měst, více poškozených husitskými válkami. Posíleno bylo především soukenictví a tkalcovství. Ostrava se stala na konci 15. století hlavním tržním a řemeslnickým střediskem pro široké okolí.
Jak již tomu často bývá, když jedni bohatnou tak jiní chudnou. I v Ostravě se tehdy (soudě podle písemných zpráv) vyostřily sociální problémy. Vedle vrstvy velmi bohatých ( v listinách je zmínka o bohatém Martinovi ) zde byli i velmi chudí, zestárlí a nemocní, pro které bylo nutno zřizovat určité zázemí.
Ve městě se usazovala i drobná šlechta, která měla v okolí své statky a statečky. Na konci století Ostrava ztrácela svůj německý ráz, v čele města již nepřevládali Němci a město disponovalo dokonce českým písařem.
Výrazně se změnilo i životní prostředí. V okolí se začaly zrcadlit hladiny rybníků. Vznikají spory se sousedy kolem jejich napájení, tyto spory vyvrcholí v dalším století.
17. 1. 2017 V.S.