Nástrahy dnešní doby

Hrabová měla velké štěstí, že ji nepostihly nepříjemnosti, souvisejícími s různými aktivitami novodobých podnikatelů. Takové štěstí neměl sousední Vratimov.

V letech 2010 – 2012 tam navezli čiperní podnikatelé téměř do středu města cca 6 tisíc tun odpadů, přivezených z nedalekých lagun podniku Ostram z Mariánských hor.

Dříve to byla  tzv. petrolejka,  postavená  kdysi  na pomezí mezi Přívozem a Mariánskými horami. Tato fabrika začala svůj provoz v r. 1888 a vyráběla z ropy tehdy velmi žádaný petrolej, různé oleje a parafin na výrobu svíček. Výroba byla  ukončena  v r. 1996 a zůstalo po ní velké  množství odpadu, uloženého v  z tv. lagunách. Vznikl problém, jak tuto ekologickou zátěž zlikvidovat.

 V řešení tohoto problému pomohla trochu  povodeň v r. 1997, kdy uniklo do Odry několik tisíc tun z  horních vrstev lagun. Ale stále tam zůstalo velké množství ropného odpadu.

Na likvidaci této ekologické zátěže projevily svého času zájem některé soukromé  firmy. Stát za to nabízel velmi lukrativní peníze  a o tomto byznysu se tehdy  hovořilo jako o zakázce století. Firmy, které v boji o tuto zakázku zvítězily počítaly s tím, že  tyto ropné odpady  budou po určité úpravě  levným palivem  pro elektrárny, cementárny a podobné fabriky.

Ale nestalo se tak. Při provozních zkouškách  v těchto fabrikách se zjistilo, že ve spalinách se nachází různé toxické látky a  vznikly i jiné provozní a ekonomické problémy.  Velkými  odpůrci tohoto způsobu likvidace byla i různá  ekologická  hnutí  a organizace.

 A tak začaly vznikat sklady a úložiště tohoto „zboží“ v širokém okolí. Nebyl to již odpad, pro které platí při ukládání přísná pravidla, ale pouhé „zboží“.  Vznikly sklady na území  Slezské Ostravy,  Vratimova a dokonce v i Polsku, kde dosud leží na haldách 20 tis. t tohoto materiálu a Poláci žádají o zpětný odvoz do ČR.  

Čas od času se informace o těchto záležitostech objevují  i místním tisku, rozhlase i televizi.  V lagunách je ještě 90 tis. t tohoto materiálu a nikdo neví, co s tím. Nedávno vznikl nápad, aby se laguny se zbytkem odpadu  zabetonovaly. S tím pochopitelně nesouhlasili představitelé MS kraje a města Ostravy.

Nejde o jednoduchou záležitost, po bitvě je mnoho generálů. Mě napadá, že před rozhodnutím svěřit záležitost soukromým firmám ,  měl stát s pomocí vědeckých a výzkumných pracovišť  vymezit   cesty k ekologicky  i ekonomicky  reálnému řešení.  Z neznámých důvodů se tak nestalo a soukromé podnikáni  to nedokázalo vyřešit.

Na závěr se vrátím k nápisu dnešního článku. Co scházelo, aby haldy těchto odpadů nevznikly na plochách v areálu Tajgy nebo po bývalé haldě VŽ?  Podle mě to byla pouze náhoda, že se tak nestalo. Ale náhody, jak známo, jsou velmi důležité nejenom v životě lidí, ale asi i v životě obcí.

5. 2. 2017     V.S.