K napsání tohoto článku mě přiměla informace, že někdo zapálil odpadkový koš nedaleko restaurace Stodola. Odsoudila to paní Ef Ef jako vandalismus. Pan R.F. poznamenal, že příčinou mohl být žhavý nedopalek. Mohlo tomu být i jinak.
Po přečtení této zprávy jsem si vzpomněl na svá klukovská léta. Skončila válka, bylo mi 10 – 12 let, a bydleli jsme ve Vítkovicích. Byl jsem členem místí party kluků, která prováděla různé lotroviny. Tehdy se ve Vítkovicích odkládal domovní odpad do masivních dřevěných beden s poklopem. Vyráběli jsme z chemikálie Travex výbušninu, opatřili ji zápalnou šňůrou a s potěšením jsme tyto bedny „vyhazovali do vzduchu“. Nebo pomocí přilepené plasteliny zazvonili najednou na všechny domovní zvonky činžáku a z bezpečné vzdálenosti sledovali vzniklý zmatek. Zúčastňoval jsem se i nočních výprav do okolních zakradkářských kolonií se skleníky. Z bezpečné vzdálenosti jsme prostřednictvím „šic “ vystřelovali olověné kuličky a čekali na charakteristický zvuk tříštícího se skla.
„Šica“ byl prak, tvořený dřevěným rozštěpem, dvěma gumovými pohonnými pruhy a úchopem z kůže. Gumové pruhy se vyráběly ze starých cyklistických „duší“ a kožené úchopy z „lacků“ starých bot. Prakem jsme se při občasných výpravách do okolí snažili strefit i slepice, husy, kačeny a v lesích i ptáky. Naštěstí se to jen málokdy podařilo.
Takoví jsme byli vandalové, a vyrostli z nás ve velké většině slušní občané. O prestižní postavení v partě kluků se muselo tvrdě bojovat. Šéfem byl ten největší gauner. Je to v dnešní době jinak?
17. 7. 2022 V.S.