V zákoně o obecních kronikách je napsáno, že se v nich zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím.
Platí to i naopak: i současná generace se může poučit a vzít si vzor z některých příkladných činů našich předků.
Při čtení starších kronik neunikne čtenářům pestrá a všestranná aktivita v různých spolcích a organizacích nejenom tehdejších představitelů samosprávy, ale i příslušníků inteligence, především z řad učitelů.
Nebyl to jenom učitel František Bartoník, ale i další, jako Štěpán Němec a Zdeněk Oliva, kteří se výjimečným způsobem podíleli na veřejné a osvětové činnosti obce.
Dnešní článek věnuji činnosti a odkazu Františka Bartoníka.
Narodil se v r. 1860 v Kokorech u Přerova, jeho první učitelské místo bylo ve Fryčovicích. Do Hrabové nastoupil na zdejší školu v r. 1882 ve věku 22 let na místo zemřelého nadučitele Josefa Kubíka. Jak bylo tehdy zvykem, bydlel v budově školy a stal se hrabovským občanem. Působil na zdejší škole neuvěřitelných 37 let! Založil zde rodinu, jeho syn JUDr. Bohuslav Bartoník působil ve státních službách v okolních městech, naposled v Brně.
František Bartoník se brzy po příchodu již v roce 1885 pustil s plnou vervou do stavby školní budovy vedle fary a zanedlouho z jednotřídky byla pětitřídka s výbornou pověstí v širokém okolí. Později společně se starostou Ludvíkem Staňkem prosadili stavbu další školy, dokončené v r. 1904.
Jeho aktivita byla obdivuhodná. Již v letech 1882-83 založil v Hrabové knihovnu a společně s dalšími občany sbíral po Hrabové milodary na nákup knih. V r. 1893 byl u zrodu Čtenářského spolku. Mezi hlavními úkoly spolku bylo seznámit zdejší rolníky s lepšími způsoby hospodaření, a to zejména organizováním odborných přednášek a návštěv různých výstav v širokém okolí. Později převzala tyto úkoly Hospodářská besídka.
Nechyběl nikde: V tehdy založeném Sboru dobrovolných hasičů se stal pokladníkem, po celou dobu učitelování v Hrabové byl velmi aktivním členem školní rady. Prosazoval tam spolupráci školy s rodiči, založil společně s mlynářem Janem Vogtem v Hrabové Haléřový spolek. Ve stanovách spolku je uvedeno: podpora dětí z nemajetných rodin ošacováním, dopřávání různých radovánek, jako školních výletů a divadelních představení, a poskytování zábavných knih.
Nechyběl ani v r. 1912 u zrodu včelařského spolku, který sdružoval 12 obcí. Konaly se přednášky nejen o včelařství, ale i o ovocnářství a o pěstování medonosných plodin.
V roce 1919 odešel na odopočinek do Místku, kde v r. 1929 zemřel. Na jeho památku napsal tehdejší kronikář do hrabovské kroniky mimo jiné i následující slova: „Stál v popředí veřejného života, spravoval obec společně se starostou Ludvíkem Staňkem a Janem Vogtem po celou tu dobu. Byl také v popředí nejen spolkového života v naší obci, ale i v boji za češství našeho okresu jako bojovník starostenského okresního sboru. Ve škole byl výborným vychovatelem a učitelem. Zván byl ostravským Komenským“.
A jak tomu bylo s působením místního učitelstva v pozdější době, v letech po 2.sv. válce? O stavbu nové školy z r. 1956-57 se zasloužil tehdejší ředitel Bohuslav Cigánek. Neúnavně přesvědčoval o nutnosti stavby příslušné úřady, až se mu to podařilo prosadit. S vedením VŽKG a na ministerstvu hutí musel vyjednat napojení školy na kotelnu, řešit nedostatek stavebních materiálů a pracovních sil.
Velmi aktivní byli učitelé po r. 1958, a to v Osvětové besedě, při vydávání časopisu „Vesnický zpravodaj“, vysílány byly různé kulturní relace v místním rozhlase. Dokonce existoval pěvecký sbor, složený výhradně z místních učitelek. Pro veřejnost pořádali učitelé a učitelky kurzy němčiny, angličtiny, hry na housle, na klavír a kurzy rytmiky. Učitel Bohuslav Olšanský se stal kronikářem obce.
Jenom je otázka, zda tyto aktivity byly spontánní nebo vyžadovány tehdejším režimem.
Poznámka: K sepsání tohoto článku bylo čerpáno z Pamětních knih Hrabové a z publikace Antonína Barcucha a Evy Rohlové „Sedm století Hrabové“.
28. 3. 2016. V.S.