Občané a samospráva

Dlouhodobě kritizuji  na svých webových stránkách skutečnost, že v Hrabové stále ještě existuje příkop mezi občanskou veřejností a tzv. radnicí. Tou „radnici“ míním naši samosprávu, neboli zastupitelstvo, radu  a jejich orgány.

Konkrétně na jedné straně celkem dobře funguje pravidelně se scházející rada, která  formálně plní všechny své povinnosti, ukládaných zákonem o obcích. Na straně druhé jsou občané, kteří žijí více méně spokojeně své soukromé životy a  nezajímají  se o obecní záležitosti obce Hrabová. Tyto dva tábory navzájem mezi sebou příliš nekomunikují.

 Odjakživa  k propojení těchto dvou táborů sloužily komise. V různé době se nazývaly různě, ale jejich poslání bylo vždy stejné.  Propojit  vedení obce s občanstvem.  Byly sestavovány z těch, kteří měli potřebu nabízet své nápady a svůj volný čas k řešení obecních záležitostí.

Neznám odpověď na otázku, proč  současná samospráva v Hrabové  se nesnaží  více spolupracovat s občany tohoto typu. Stačilo by k tomu vypracovat jednoduchý a všem srozumitelný  návod, jak si mají  ti, kteří jsou  ochotni se věnovat práci v komisích, počínat.

Stačilo by opsat řešení, které vymysleli  v nedalekém Štramberku. Je to popsáno na webových stránkách těchto našich sousedů.  Základem je právo každého občana požádat o členství v určité komisi. Zájemce musí ovšem ve své žádosti uvést důvody, které ho k tomuto rozhodnutí vedly a dokonce i  své náměty, které nabízí k realizaci. Samosprávný orgán pak rozhodne o členství žadatele v komisi. Práva a povinnosti člena komise jsou rovněž ve Štramberku, na rozdíl od Hrabové, přesně stanoveny.  Mají v tom zkrátka pořádek, což se mi osobně velice líbí.

Zdůraznil jsem, že by šlo o  právo občana  Aby se nemohla přihodit trapná situace, která je zapsána dokonce v zápise z jednání naší  kulturní komise, konané 12. dubna 2016, kde se v bodě 8 (nehlasováno)  tohoto zápisu  uvádí:

„Jana Machálková se ptá, jestli se nám nehodí dvě šikovné ruce navíc. V tuto chvíli neuvažujeme o rozšiřování komise o další členy. Spolupracovat s námi může každý, jako např. Petr Žižka“.

Nepochybuji, že se to Jany Machálkové dotklo, její  upřímně míněna  nabídka byla víceméně odmítnuta.

Stejně tak na mě působí diskuse těchto dnů na webu Hrabova.info ve věci parkovacích míst na Šídlovci. Místo toho, aby byl navázán stabilnější a konstruktivní  kontakt s občany, projevující určitou aktivitu, tak konečný výsledek je dost rozporuplný, příkopy se pouze prohlubují.

Jak je vidět, budování zpětné vazby a překonávání příkopů mezi občanstvem a radnicí je velmi složitá záležitost, která  souvisí i historickým vývojem, tradici, kulturní úrovni a  s mnoha dalšími okolnostmi.  Čím dříve budou tyto zábrany překonány, tím lépe.

30. 10. 2016    V.S.