Ostravská operace

Ostravská operace byla významná vojenská ofenzíva v době 2. sv. války, probíhající na východní frontě od 10. března do 5. května 1945. Spočívala v útoku Sovětské armády a jednotek 1. čs. armádního sboru z území severního Polska směrem na Slezsko a severní Moravu. Cílem této operace byla porážka německých vojsk v oblasti  průmyslového Ostravska.

Význam operace: Ostravsko mělo pro válečný průmysl Německa v roce 1945 klíčový význam. Bylo po celou dobu války významným centrem nejen hutního a těžkého průmyslu, ale i strojní a vojenské výroby Německa. Proto již počátkem roku 1945 začala německá branná moc budovat obrannou linii ze strany očekávaného útoku. Měla pět pásem v celkové šířce 40 – 50 km, tvořily ji zákopy, ostnaté dráty, betonové pevnůstky a minová pole. Využity měly být i pevnůstky postavené v době 1. republiky. Hitler vyzval obránce k tuhému odporu, když prohlásil: „Vydáte-li Moravskou Ostravu, vydáte Německo“.

Počáteční plán a rozložení vojenských sil: Útočit se mělo směrem na Český Těšín. Průlom přes německou obranu byl svěřen 4. ukrajinskému sboru armádního generála Petrova.  Uskupení bylo tvořeno čtyřmi armádami a mělo 250 000 vojáků, 410 letadel, 180 tanků, 3000 děl a minometů a další vojenskou výzbroj. Německá vojska měla 150 000 vojáků, 120 letadel, 100 tanků a 1500 děl a minometů.  

1. fáze bojů (10. – 17. březen): Vojska 4. ukrajinského frontu provedla nepříliš úspěšný útok. Neúspěch byl ovlivněn deštivým počasím s častými mlhami, nemohla vzlétnout letadla a neúčinná byla i dělostřelecká palba. Po týdnu těžkých bojů proti fanaticky se bránícím německým jednotkám byl útok přerušen.

2. fáze bojů (24. březen – 7. duben): Byl poněkud změněn směr útoku, generál  Petrov byl nahrazen generálem Jeremenkem  (správná ukrajinská výslovnost Jerjomenko), útoku se zúčastnila také 1. čs. samostatná tanková brigáda.  U Bohumína narazila vojska na tvrdý odpor a zastavila se na Odře, kde tanky v řece uvázly, a nepodařilo se získat předmostí pro další postup. Úspěšný nebyl ani útok na vedlejším směru na Karvinou.

Změna strategického plánu (7. - 14. duben): Operace byla zastavena a útočící vojska významně posílena. Podstatně byl měněn směr útoku. Místo ze severu se útočilo ze severovýchodu.

3.fáze bojů (15. – 25. duben: Po přeskupení jednotek a doplnění ztrát začala 15. dubna třetí fáze operace.  Nepřítel využil při obraně část pevnůstek, vybudovaných před válkou na čs. polské hranici. Této fáze Ostravské operace se zúčastnila i čs. tanková brigáda pod vedením pplk. Janka a 1. čs. smíšená letecká divize pod vedením pplk. Budína.  Českoslovenští tankisté společně se sovětskými vojáky dobyli Sudice, Kravaře, a po těžkých bojích i Opavu. Ztráty byly vysoké, čs. tankisté přišli téměř o všechny své tanky, v bojích zahynulo 2 000 sovětských vojáků. Útočící vojska stále narážena na pevnou obranu nepřítele, hlavní obranné pásmo bylo prolomeno až ve dnech 20. až 22. dubna. Boj o město Opavu byl velmi těžký, dělostřelectvem a leteckým bombardováním byly zničeny téměř všechny domy. Boje trvaly šest dnů a skončily 27. dubna. Těžké boje byly i na Hlučínsku a na přístupech k Ostravě. 

4. fáze bojů (26. -  30. duben): Hlavní údery směřovaly  přes Hrabyň na Velkou  Polom a dále na Porubu, Třebovice, Svinov a další okrajové čtvrti na severovýchodu Ostravy. V čele útoku byly tanky čs. armádního sboru a vojska 128. gardové střelecké divize generála Moskalenka.  Během 27. dubna probíhaly boje o Polanku nad Odrou, Klimkovice a zejména Porubu, o kterou se bojovalo 3 dny. Mezitím sovětská vojska dobyla Hlučín a Darkovice. Za svítání 30. dubna osvobodila vojska 38. armády generála Moskalenka Svinov. Časně ráno projely tanky čs. armádního sboru nikým nestřežený brod Odry na okraji Zábřehu v místě zvaném „U Korýtka“, a pokračovaly přes Zábřeh, Vítkovice do Moravské Ostravy. Osvobození území na pravém břehu Ostravice umožnila skutečnost, že slezskoostravský most nebyl Němci zničen. Zásluha se připisuje Miloši Sýkorovi, který za cenu vlastního života tuto destrukci překazil.

 Ostrava a její okolí bylo osvobozeno ve dnech 29. dubna až 2. května. V předměstských obcích a v městských čtvrtích padlo 1142 příslušníků Sovětské armády a 3 příslušníci 1. čs. tankové brigády. Při osvobozovacích bojích zahynulo 292 občanů z řad ostravského obyvatelstva.

Poznámka č.1:Vzhledem ke změně směru útoku byla tato vojenská operace později  přejmenována na Ostravsko – opavskou.

Poznámka. 2: Tento článek je zveřejněn u příležitosti 80. výročí konce 2. sv. války.

Úterý 29. dubna 2025      V.S.