Pilíky jako čistička odpadních vod

S tichým  souhlasem současného vedení  MOb Hrabová se staly vodní nádrže Pilíky čističkou odpadních vod (ČOV).

 Konkrétně odpadních  vod z paskovského sídliště Heimstaden,  z areálu Green Gas DPB,  z areálu Malá průmyslová zóna Paskov, z areálu PKP Cargo International,  ze Sodovkárny Sýkora a  z autoservisu  Kedroň.

Správně by tyto odpadní vody měly končit v čističce odpadních vod města Paskov, ale nekončí.  Zhruba lze odhadnout, že Pilíky složí nyní  jako ČOV pro 250 osob, bydlících nebo působících v Paskově.

 A co na  to platná  legislativa?

Legislativně je to poměrně složité. Prvým  problémem je,  že Pilíky byly dříve  ČOV jednak pro  úpravnu uhlí Dolu Paskov, jednak pro sociální a jiná zařízení Dolu Paskov a  také  pro některé další  firmy.

Zatímco technologická voda z úpravny  uhlí  byla znečišťována pouze jemnými podíly neškodných jílovitých břidlic, jsou odpadní vody, produkované člověkem, významnou škodlivinou.

Druhým  problémem je, zdali jsou Pilíky „povrchovou vodou“ nebo „vodním dílem“.  Jde o problém zásadní. Pokud jsou „povrchovou vodou“, je nutno v daném případě postupovat podle vodního zákona.  Pokud jsou „vodním dílem“, je vypouštění odpadních vod do Pilíků záležitostí smluvních vztahů mezi jejich producentem a vlastníkem této stavby.

Třetím problémem je skutečnost, že město Paskov nemá vlastní vodohospodářský úřad  a úřad ve Frýdku-Místku má dost svých starostí. Mám oprávněné podezření, že i to je příčinou určitých zmatků. Důkazem toho je skutečnost, že vedoucí vodního hospodářství MMO Ing. Vaněk tvrdí, že „zdejšímu vodohospodářskému úřadu  není známo, že by do bývalých odkalovacích nádrží byly odváděny jiné než přečištěné vody.“  Obdobnou odpověď jsem obdržel od  vedoucí oddělení  vodního hospodářství  ve Frýdku Místku  Ing. Mičkové.

 Není jasné, v kompetenci kterého vodohospodářského úřadu  Pilíky  jsou. Nabízí se  KÚ MS kraje, Magistrát města Frýdek Místek, Magistrát Města Ostravy a ÚMOb Hrabová.

V každém případě by voda, vytékající  z Pilíků do Ščučí, měla podléhat kontrole.  Důvody jsou snad každému zřejmé.  

Na to pamatuje nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Podle přílohy č. 1 by  příslušný vodohospodářský úřad měl kontrolovat  kvalitu přečištěné  vody v těchto parametrech: CHSK-Cr, BSK-5 a NL.

CHSK-Cr  je ukazatel chemické a biologické spotřeby kyslíku.  Maximální  hodnota je 220 mg/l vody.

BSK 5 je ukazatel biochemické spotřeby kyslíku. Maximální hodnota je 80 mg/l. vody.

NL jsou „nerozpustné látky“ . Jde o významný ukazatel kvality vody. Jsou to  jemné nečistoty původu organického i neorganického.  Maximální hodnota je 80 mg/l.

Snažil jsem se zjistit, který vodohospodářský úřad je povinen sledovat u Pilíků a u Ščučí  výše uvedené parametry,  ale bez úspěchu. Nikdo se k této povinnosti nehlásí.

Pravděpodobně je to buď vodohospodářský úřad ÚMOb Hrabová (vedoucí je Ing. Faicová) nebo vodohospodářský úřad MMO (vedoucím je Ing. Vaněk).  Ti by měli odpovědět na otázku, zdali ČOV Pilíky plní svůj účel a zda voda, vytékající do potoka Ščučí, odpovídá legislativním normám.

 Legislativními předpisy v oblasti  ČOV  se začala  v poslední době intenzivně zabývat  komise pro výstavbu, dopravu a ekologii, konkrétně její členové  p. Krejčíček a  Ing. Dvořák.  

Hrabovské noviny budou tuto záležitost nadále sledovat a přinášet aktuální informace.

20. 4. 2022    V.S.