Včera jsem si přečetl tuto „novinku“ na webu Hrabova.info. Na FB skupiny Hrabová na to reagovala paní Deni Doležalová takto: Problém bude v tom, že o této změně téměř nikdo neví.
Ing. Orkáč paní Doležalové vzápětí odpověděl takto : „Ano, vím o tom, a proto jsem napsal tento článek. Informace jsem si vyžádal od Povodí Odry, ty mě odkázaly na Ministerstvo životního prostředí.
Nikde jsem totiž nenašel, kdy a proč byly ze seznamu Evropsky významných lokalit odstraněny.
Toto prohlášení Ing. Orkáče mne velmi, ale velmi překvapilo. Vím o tom, že Ing. Orkáč čte pravidelně Hrabovské noviny, kde jsem o této záležitosti podal podrobné informace, a to opakovaně! Třeba v článku z 26. 12. 2016 (Smutný konec Evropsky významné lokality) nebo v článku z 27. 5. 2017 (Další osudy Pilíků) a naposled v článku 10. 7. 2017 ( Novodobá historie Pilíků) Asi mým informacím nevěřil nebo již na ně zapomněl.
Je zvláštní, že nikdo s „povolaných“ se nesnažil zjistit důvody vyhynutí škeble říční a následně i hořavky duhové (hořké). Těmi „povolanými“ myslím odbor životního prostředí MMO a pracovníky Chráněné krajinné oblasti Poodří. Snažil jsem se vzbudit zájem o tento problém na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, ale neúspěšně.
Pro úplnost vysvětlím symbiózu škeble a hořavky. Samička hořavky vypustí dlouhým kladélkem zralé jikry dovnitř škeble a vzapětí na ně sameček vypustí mlíčí. Oplodněné jikry žijí 4 týdny uvnitř škeble, která je pak jako plůdek vyvrhne. Jikry jsou tak chráněny před predátory, na příklad před okouny. Hořavka má délku 8 -10 cm a žije 4 roky. Tato symbióza je oboustranná. Zárodky škeblí se uchytí na těle hořavky a po určitou dobu jsou v poměrném bezpečí.
Já mám pro vyhynutí hořavky tuto teorii: V roce 1990 se dno nádrží očistilo od uhelných kalů. Pak se zde objevila škeble rybničná (hostitel hořavky duhové) a po určité době ihořavka duhová.. Byl to důvod pro vyhlášení Evropsky významné lokality, což se stalo v roce 2013. Dno se ale postupně opět zaneslo uhelnými kaly a škeble i duhovka následkem toho vymizely. Tuto teorii jsem uvedl i v Hrabovských novinách 10.7. 2017 v článku „Novodobá historie Pilíků“. Vrstva uhelných kalů zůstala na dně nádrží i po ukončení provozu Dolu Paskov a nikdo neměl (a stále nemá) zájem je odstranit. Prý se nenašlo místo, kam je uložit!!
Z uvedených důvodů byly Pilíky v roce 2016 se seznamu EVL vyřazeny, a pracovníci MMO OOŽP zapomněli z tohoto areálu odstranit tabule, instalované kdysi u obou těchto nádrží. Ty stále mylně informují případné návštěvníky o tom, že Pilíky jsou EVL, což již 5 let nejsou.
Problematikou Pilíků jsem se v Hrabovských novinách zabýval velice často. Svědčí o tom i počet článků, ve kterých se vyskytuje slovo „Pilíky“, je jich (i s tím dnešním) neuvěřitelných 143! Kdo by měl o ně zájem, stačí uvedené slovo napsat do příslušného „okénka“ v záhlaví HN. Kdo by mělzájem o jakékoliv informace, všem všem zájemcům o Pilíky na adrese vladslavik@seznam.cz. k plné dispozici.
Mrzí mne, že mé mnohaleté úsilí bylo zcela zbytečné. Příčiny vidím v nezájmu občanů Hrabové o tuto oblast. Pokud někdo zájem projevil, pak jen pouze formálně, „aby se neřeklo“.
Mám pro to následující vysvětlení: Dnes se jezdí za zábavou, sportem a relaxováním do jiných destinací, než jsou Pilíky! Vždyť tam nevede ani pořádná cesta!
3. 2. 2021 V.S.