Poslední číslo Hrabovských listů

Mám v Hrabové mezi zastupiteli pověst staršího člověka, který vše jen kritizuje a nevidí v činnosti současné samosprávy nic pozitivního.   

Není tomu tak, naopak mám velkou radost z dosažených úspěchů mých mladších spoluobčanů. Patří mezi ně i výrazné zlepšení  úrovně Hrabovských listů.

Přes některé ojedinělé skeptické  názory o významu tohoto časopisu jsem  přesvědčen, že je to pojítko  mezi širokou veřejností  a vedením obce. I když asi existují i takoví, u kterých  Hrabovské listy bez přečtení  končí v odpadkovém koši. S tím se však nedá nic dělat.

Pokládám za nutné podotknout, že Hrabovské listy jsou velmi důležité především pro starší generaci, která se již z různých důvodů  nezúčastňuje aktivně  veřejného života a přesto se mnozí o veřejné dění zajímají.  Přitom nejde o zanedbatelný počet občanů.  Podle nedávno zpracované demografické studie žije v Hrabové  20%  občanů  starších 60 let, tj.  přibližně 940 lidí.

Nyní konkrétně k poslednímu vydání Hrabovských listů. Především jsem byl potěšen tím, že se začínají ozývat dříve neznámí  občané, mající potřebu prostřednictvím místního časopisu něco sdělit veřejnosti.

 Na příklad  pan Antonín Obůrka, kterého zaujaly  některé místní pamětihodnosti (konkrétně  Prašivka) do té míry, že se vydal prostudovat současný stav tohoto území. Pak o tom napsal zpávu do Hrabovských listů.

 Dále to byl článek s názvem „Lidé z Hrabové se podívali do Buchlovic“. Autor se ukryl (nevím proč), za zkratkou (jt).Článek byl zajímavý a tato iniciativa městského obvodu pořádat zájezdy seniorů  je záslužná. Všude takovou možnost senioři nemají.

 Potěšil mě také  článek Evy Vránové o tom, že žáci naší školy vyjedou na poznávací i učební zájezd  do  Oxfordu. Kdo by si to ještě před nedávnem dovedl představit!

Další občanka, která měla potřebu sdělit veřejnosti své  názory, byla paní učitelka Eva Janšová z naší školy. Sdělila hrabovské veřejnosti s čím se setkávaji  ti nejmenší, tzv. prvňáčci a jejich rodiče před nástupem do základní školy.

Také články  a informace, zveřejněné pod zkratkou (hl) byly zajímavé. Konečně  jsem se dozvěděl, kdo byl autorem památníku občanům, kteří zahynuli v boji za naší svobodu v době nacistické okupace. 

S potěšením jsem zaznamenal na stránkách Hrabovských listů i duchovní úvahu našeho pana faráře, zaměřenou  na svátek zemřelých. 

Nechci zde komentovat další zajímavé články, zveřejněné v posledním vydání Hrabovských listů.  Bylo jich několik a velice rád jsem si je přečetl. Příkladně článek Jana Dvořáka o historii Sociální demokracie v Hrabové. 

 Pro mě je dobrá zpráva, že náš časopis není pouze propagandistiský prostředek úzké skupiny místních politiků, ale mají  zde svůj prostor  i tzv. opoziční zastupitelé. Což je velmi dobře, nebylo tak tomu vždy.

Příčinu proměn Hrabovských listů dobře vystihl Jan Šumbera,  když napsal, že je to výsledek práce několika nadšenců, kteří do úsilí o nové Hrabovské listy vložili i své srdce.

Škoda, že náš časopis vychází prozatím jen co dva měsíce. Myslím, že převážná část občanů by uvítala i měsíčník. Možná, že se toho ještě dožiji.

5. 11. 2016     V.S.