Povolování staveb dříve a nyní

Těmi stavbami míním rodinné domky, hospodářské budovy a stavby, sloužící místním živnostníkům. Odjakživa musel být  i zde určitý pořádek,  který měl  zajistit ochranu zájmů jak vlastníků těchto objektů tak i  ochranu zájmů veřejnosti.  Jasné a nezpochybnitelné muselo  být  vlastnické právo stavebníka  na stavební pozemek  a budoucí stavba nesměla  poškozovat práva  ostatních občanů.

Z uvedených důvodů bylo  nezbytné patřičné úřední  řízení včetně pořízení písemných záznamů o  těchto jednáních.

V archivu města Ostravy je uložen dokument s názvem „Evidenční seznam stavebních povolení“  z let 1899 – 1940, vydaných tehdejší  místní samosprávou v  Hrabové.

Až do roku 1910 to bylo velmi jednoduché. Stavebník si podal žádost a starosta nebo některý z radních pořídil  následující písemný záznam:  Jméno stavebníka, popisné číslo, druh stavby, datum povolení stavby, datum kolaudace. Jednalo se o  novostavby, přestavby, přístavby a nástavby, a to podle podmínek, daných platným stavebním řádem.  Kolaudační komisi vedl obvykle starosta.

Od roku 1910 se mimo výše uvedené údaje musela uvádět  velikost zastavěné  plochy, jméno stavitele, který zhotovil stavební dokumentaci , a také  jména členů  kolaudační komise.  Druh staveb se rozrostl o chlévy, stodoly, stáje, šopy, kůlny  a podobné objekty.

Od roku 1914 byla povinnost  opatřit žádost o stavbu pořadovým číslem a nově byla zavedena rubrika „Události během stavby“. Byly tam zapisovány požadavky kontrolních orgánů, případné stížnosti sousedů a pod.

Od roku 1933 byla povinnost vést v této dokumentaci i doklad o zaplacení poplatku za zavedení elektřiny a doklad  o zaplacení poplatku ze zastavěné plochy. Poplatek za vydání stavebního povolení tehdy ještě neexistoval.

Tyto archivní záznamy končí rokem 1940. Po válce se agenda, spojená se stavbami postupně rozrůstala, a s tím i počty úředníků, kteří se tím zabývali.  Možná, že i tyto materiály o stavebních řízeních budou  v dohledné době uloženy do městského archivu.

Z těchto starších archivních údajů jsem zjistil i intenzitu stavebního ruchu v Hrabové v letech 1899 až 1940, a jsou to zajímavá čísla. V letech 1899 až  1914 bylo v Hrabové postaveno 52 nových rodinných domků a  přestavěno 35 domků starších na modernější.  Největší stavební ruch byl v letech 1901 až  1905. Bylo to 17  staveb nových a 18 přestaveb.  Přestavby byly radikální,  zvětšovaly se plochy domů,  měnily se střechy, měnily se příčky mezi jednotlivými místnostmi.

Bylo by zajímavé sledovat stavební ruch i v době pozdější, konkrétně v období meziválečném,  v období poválečném do roku 1989  a  v období od sametové  revoluce dodnes.  Vypovídalo by to mnoho nejenom o ekonomickém rozvoji obce, ale i o sociální struktuře obyvatelstva  a s tím souvisejícími  společenskými  a  jinými  změnami.

Škoda, že dnes v Hrabové neexistuje kronikář typu Zdeňka Olivy z meziválečných let.  Ten by si takovou příležitost nenechal uniknout a do kroniky by zaznamenal mnoho zajímavých ůdajů o stavebním ruchu v Hrabové z období let 1940 – 2020.

7.8.2020      V.S.