Právo na informace

Toto právo je  zaručeno všem občanům České republiky. Pojednává o něm článek 17  Listiny základních práv a svobod.  Tento dokument je součástí Ústavy ČR.

Jako občana Hrabové mě především zajímá, jakým způsobem mohu uplatnit  své právo na informace  v místních podmínkách. Různými způsoby jsem se v minulosti  snažil získat informace  o příčinách některých problémů  v oblasti místní správy a samosprávy, a to s následujícími výsledky:

1. Osobní styk s představiteli samosprávy a místní správy. Průběh rozhovoru byl obvykle následující: Po přednesení mého dotazu následoval komentář, který vysvětloval důvody, proč to nebo ono není možné, jaké příčiny tomu vadí. A nakonec mlhavý příslib, který sliboval nápravu. Vždy šlo o subjektivní názor osoby, se kterou jsem jednal.  

2. Písemný styk s představiteli samosprávy a místní správy. Zde byly výsledky různé. Někdy konstruktivní přístup k řešení daného problému, jindy zcela negativní  postoj. Často mi byla poskytnuta podrobná informace o všech různých problémech a těžkostech se závěrem, že daný  problém je neřešitelný. Vyskytly se i případy, že oslovený subjekt vůbec na mé dotazy nereagoval. Bylo mi i naznačeno, že jsem potížista a nesnášenlivý občan, který stále jen obtěžuje.

3. Specifickou  kapitolou  je tzv. stošestka. Určitě je to v této oblasti krok dopředu, teoreticky má právo na informaci každý občan v oblastech, které jsou vymezeny tímto zákonem. V Hrabové má to „na starosti“ pan tajemník Socha a své povinnosti plní velmi svědomitě. Problémem jsou některé jeho odpovědi na dotazy z oblasti samosprávy.  Mám názor, že „stošestka“ by se měla používat pouze výjimečně v situacích, kdy běžné pokusy o komunikaci selhaly.

Takže jaké je praktické řešení při uplatňování práva občana na informace  i v podmínkách Hrabové?

Za optimální řešení bych  považoval zřízení funkce tiskového mluvčího. Když ho mají různé vyšší orgány veřejné správy, tak proč ne obce? Brání zřízení této funkce současná legislativa? Nebrání.

Pochopitelně by „tiskový mluvčí“  MOb Hrabové nebyla žádná placená funkce. Tiskovým mluvčím by byla  mediálně vhodná osoba,  vybraná  buď z řad úředníků nebo z řad radních, která by měla (za odpovídající finanční  úplatu) povinnost vykonávat funkci "tiskového mluvčího" .  Tedy poskytovat informace o činnosti veřejné správy a  odpovídat i na dotazy občanů, a to po konzultacích z příslušnými funkcionáři  samosprávy a úředníky místní správy.  

Odpůrci tohoto mého nápadu budou namítat, že to nikde jinde nemají. Ale proč bychom nemohli být v této oblasti první?

9.9.2019     V.S.