V minulých dnech proběhla v Poslanecké sněmovně debata o návrhu skupiny poslanců, kteří chtěli vylepšit náš demokratický systém o přímou volbu starosty. Prozatím pouze u menších obcí s počtem obyvatel do 1500.
S tímto nápadem přichází čas od času ti, kteří pokládají současný způsob volby starostů za překážku dalšího rozvoje a fungování samosprávy obcí. Jejich představa vychází z tvrzení, že pokud bude za starostu zvolen nejoblíbenější občan s největším počtem preferenčních hlasů, vzroste důvěra občanů v samosprávu, což se projeví i ve zvýšeném zájmu občanů o komunální záležitosti. Navíc se předpokládá, že takto zvolený starosta bude moci jmenovat členy rady ze zvolených zastupitelů dle svého uvážení, a to ne podle politických hledisek, ale podle odborných předpokladů budoucích radních.
Na první pohled jsou uvedené argumenty logické a přitažlivé. Jenomže je zde několik úskalí.
Především to hlavní: jak zabránit tomu, aby starostou nebyl zvolen populista, který líbivými a demagockými sliby získá většinu preferenčních hlasů? Pokud by se tak stalo, byla by to pro obec za určitých okolností katastrofa s nedozírnými následky.
Další problém: Rada včetně starosty je pouze menšinou v zastupitelstvu. Co když ostatní zastupitelé budou trvale v opozici a budou zamítat všechny návrhy starosty a rady? Opět katastrofa.
Třetí problém: dosavadní systém komunálních voleb a zastupitelské demokracie je založen na soutěži politických stran a dalších volebních subjektů. Tato soutěž je podložena volebními programy, podle kterých má volič možnost se rozhodnout, komu dá své hlasy. Tento systém podporuje i aktivitu občanů, kteří se během volebního období obvykle zajímají, jak jsou volební sliby plněny. V případě změny volebního systému by se tato motivace ztratila a volební programy by byly zbytečné.
Jak je vidět, volební systém je poměrně komplikovaná záležitost a poslanci při projednávání tohoto návrhu dne 13. 7. 2016 uvážlivě svým hlasováním odmítli změnu volebního zákona již v prvém čtení.
17. 7. 2016 V.S.