I když je toto usnesení staršího data, stává se nyní, v době extrémního sucha, opět aktuální a má souvislost s vodními nádržemi Pilíky.
Rada v tomto usnesení z 11.10. 2017 souhlasí s tím, „aby byla zachována funkčnost vodních nádrží Pilík 4,5 a aby tyto plnily funkci přírodních rybníků s dostatečným přítokem“.
Vzpomněl jsem si na toto usnesení po vyslechnutí názorů prof. Dr.Ing. Petra Horáčka, experta z Ústavu výzkumu globálních změn AV ČR. Bylo to v pátek 19. 7. 2019 v pořadu „Interview“ na ČT 24.
Tento odborník na globální změny oznámil veřejnosti prostřednictvím televize následující skutečnosti:
1. V Česku nastává období extremního sucha. Příčinou je změna směru vzdušných proudů. Dřívější vlhký vzduch z Atlantického oceánu je nahrazován kontinentálními vzdušnými proudy z východu, které jsou velmi teplé a obsahují málo vlhkosti. .
2. Tato změna má své důsledky. Suchý vzduch intenzivně vysušuje krajinu, ve které převládají zemědělské a jiné plochy bez přirozené´ochrany zeleným porostem, zejména lesním.
3. Lesy mají před ostatními plochami včetně rybníků a jezer následující výhody: Umí dokonale zachytit dešťové srážky a pak postupně tuto vodu předávají okolní atmosféře, aby ta ve formě deště se opět vrátila do půdy. U rybníků a jezer uniká vzácná dešťová voda bezprostředně po dešti do potoků a řek a nakonec do okolních moří a oceánů.
Tato svá tvrzení podpořil uvedený odborník následujícími číselnými údaji:
a) průměrná vzdušná vlhkost se v posledních letech snížila z dřívějších 60% na současných 40%.
b) výpar vody z hladin jezer a rybníků je pouhých 3-4 l na m/2 a den, zatímco z lesní plochy cca 10 l na m/2 a den. Tím lesy významně přispívají k tvorbě tak potřebné oblačnosti. Ta je nejenom zdrojem deště, ale navíc chrání zemský povrch před radiačními účinky slunce.
Takže především lesy mají schopnost udržovat potřebnou vzdušnou vlhkost a tím i ovlivňovat četnost a vydatnost dešťových srážek. Jinými slovy, ne vodní plochy, ale lesy mají podstatný vliv na udržování blahodárného koloběhu vody v přírodě.
I dnes si myslím, že pro Hrabovou bylo v roce 2017 výhodnější požadovat po OKD, aby bývalé odkalovací nádrže uhelného prádla Dolu Paskov byly rekultivovány a přeměněny na les. V tomto mém přesvědčení mě utvrdily i argumenty uvedeného odborníka, pana prof.Dr.Ing. Perta Horáčka.
Tehdejší Rada městského obvodu Hrabové ve složení Trávníček, Rundt, Balušek, Lyčka, Pospěch s tímto názorem nesouhlasila a požadovala zachovat v těchto místech vodní plochu.
Nepochybně OKD uvedené stanovisko MOb Hrabová velmi uvítaly. Vždyť přeměna těchto vodních nádrží na les by si vyžádala (podle mého odhadu) nejméně 30 mil.Kč! A v OKD jsou ještě stále lidé, kteří umí dobře počítat.
24. 7. 2019 V.S.