Že tyto nevzhledné stavby v okolí Šídlovce nejsou žádnou architektonickou ozdobou naší obce, to je každému jasné. Vznikaly postupně, a ve své době byly nezbytné. Pokusím se vysvětlit tehdejší situaci současné generaci tímto komentářem:
Někteří movitější občané Hrabové nebo Hrabůvky si v roce cca 1960 koupili auto. Nebyl to leckdo, většinou šlo o příslušníky tehdejších „horních vrstev“. Zpočátku byla auto "na poukaz", který byl poskytován pouze některým významným osobám a o přidělení poukazu rozhodovali příslušní funkcionáři KSČ. Uvádím to záměrně, abychom měli bližší představu u původních majitelích těchto garáží. Pochopitelně postupně se vlastníci něchto objektů měnili, garáže se prodávaly nebo dědily.
V oné době bylo nutno ihned po zakoupení auta se postarat o vlastní garáž, která by chránila tehdejší auta proti povětrnostním vlivům. Jejich karosérie velice snadno rezavěly. A také pro provádění údržby a oprav. Tyto práce si většinou majitelé aut dělali sami, protože servisy a opravny aut, přístupné široké veřejnosti, tehdy ještě neexistovaly .
Takže postupně se postavilo v okolí Šídlovce cca 270 garáží, každá o ploše asi 20 m/2. Zpočátku se stavělo na pozemních ve vlastnictví VŽKG, později na pozemcích ve vlastnictví města Ostravy. Dnes tyto garáže včetně přístupových cest zaujímají plochu cca 18 000 m/2, což je poměrně hodně.
Postupem času se některé z těchto parcel prodaly majitelům garáží, ale ne všechny. Takže dnes jsou majetkoprávní poměry vlastníků a uživatelů těchto garáží velmi složité.
Dnes, s podhledu začínajícího 21. století, by bylo jistě žádoucí tyto nevzhledné stavby odstranit a na takto vzniklých plochách vysadit zeleň. Nebo jiné objekty, potřebné současným obyvatelům Šídlovce. Třeba parkoviště aut a vyřešit tak jejich parkování uvnitř sídliště.
Ale jak toho dosáhnout? Jde o složitou záležitost, která dříve nebo později se musí řešit. Domnívám se, že nastala doba, kdy je žádoucí začít o tom alespoň diskutovat.
Tedy především provést solidní rozbor nynějšího stavu. Zjistit, kolik garáží je ve vlastnictví místních občanů, kolik ve vlastnictví „cizinců“ převážně z Hrabůvky, jaké jsou počty majitelů pozemků garáží ve správě MOb Hrabová a soukromých osob. Kolik garáží slouží svému původnímu účelu a kolik k účelům jiným. Třeba jako sklady různých komodit pro podnikatelské účely. Nebo jako odkladiště pro nepotřebný nábytek.
Garáže, stojící na pozemcích ve vlastnictví SMO (nevím, kolik jich je) by mohly být prvními objekty, vhodnými k likvidaci. A to třeba cestou promyšleného zvyšování nájmu. Pokud bych měl povinnost řešit tento problém, asi bych začal zde. Ale nechci radit současným zastupitelům.
V každém případě současné „řetězce“ garáží kolem Šídlovce nejsou ani esteticky ani z jiných důvodů únosné. Možná nastal čas zahájit o tomto problému seriózní diskusi.
5. 12. 2018 V. S.