Věnoval jsem mnoho času studiu minulosti Hrabové, mimo jiné i našim obecním kronikám. Je tam také podrobný popis fungování tehdejších samosprávných orgánů. Ve srovnání se současnosti nelze nevidět minimálně dvě odlišnosti.
Za prvé je zde obrovský rozdíl v dřívější a současných úkolech a povinnostech samosprávy, který je dán dřívější a současnou legislativou.
Za druhé je zde obrovský rozdíl v objemu finančích prostředků, se kterými samospráva hospodařila dříve a nyní.
Všechno to souvisí s celkovým rozvojem společnosti, se současnými nároky občanů na životní úroveň, s rozvojem techniky a technologie a s celou řadou dalších změn.
Mám nedobrý pocit, že za uvedeným vývojem společnosti poněkud zaostal způsob řízení obcí, městských obvodů a městských částí, především těch menších, mezi které počítám i Hrabovou. Stále je zde za vše odpovídající starosta, radní kteří pouze „radí“ a čas od času se scházející zastupitelstvo. Je to stejný systém, který se za mnoho let vůbec nezměnil. Navíc vznikly pouze některé kontrolní orgány, finanční a kontrolní výbor, vykonávající své kontrolní povinnosti často velmi povrchně.
Je pro mě nepochopitelné, že v průběhu uplynulých let nevznikla alespoň u radních určitá dělba práce. Vždyť pro tento způsob řízení obcí existují základní předpoklady, tedy především úroveň vzdělání příslušníků současné generace (včetně radních), kdy téměř všichni mají maturitu a mnozí i vyšší vzdělání.
Jak by se starostovi dobře „starostovalo“, kdyby mezi radními měl specialisty na záležitosti ekonomické, na stavebnictví, územní plánování, dopravu, na kulturu, sport, školství, sociální problematiku atd. A jak by se zvýšila kvalita přijímaných usnesení!
Přitom existují pro tento způsob řízení obce základní legislativní předpoklady, tedy možnost u obcí o velikosti Hrabové mít v radě 5 – 7 radních a poměrně slušně je odměňovat.
Uvedený systém by měl ještě následující výhodu. Dnešní „symbiosa“ samosprávy a státní správy skrývá určité nebezpečí v tom, že mohou v obci převládnout dočasně nebo i trvale zájmy místního úřednictva. Konkrétně v jejich počtech a v prosazování různých neadekvátních požadavků, a to vše na úkor obecní pokladny.
I dnes existují obce, u kterých se systém dělby práce u radních uplatňuje. Praktickým příkladem může být sousední Paskov. Mají tam mnohé odlišnosti v řízení jejich obce a některé jsou velmi zajímavé a možná využitelné i v Hrabové. Případným zájemcům o tyto odlišnosti mohu sdělit podrobnosti.
Za měsíc budeme volit nové zastupitelstvo. Není od věci již nyní se zamyslet nad problematikou, kterou jsem naznačil i ve svém dnešním článku. Určitě se k ní v příštích měsících na stránkách Hrabovských novin vrátím. Protože ji považuji za velmi významnou.
1. 9. 2018 V.S.