Od našich nejbližších příbuzných z říše živočišné se lišíme tím, že máme schopnost abstraktního myšlení. To byl nezbytný předpoklad pro vznik kultury. Odjakživa k ní patřila literatura a divadlo. S kulturou úzce souvisí i vědní obory, jako je filosofie, historie, architektura, politologie, sociologie a celá řada technických disciplin.
Kultura se stala nedílnou součásti lidské civilizace a je ji nutno neustále rozvíjet. Je to činnost finančně nákladná, ale nezbytná.
Tento „teoretický úvod“ jsem neopsal z Wikipedie, je z mé vlastní hlavy. Po něm se vracím do současnosti.
Mám radost z toho, že nynější představitelé MS kraje a města Ostravy si uvědomují význam kultury ´a snaží se zajistit k tomu potřebné zázemí. Patří k němu i připravovaná stavba reprezentační koncertní haly, snaha o zachování historických památek, enormní snaha a o kvalitní vysokoškolské vzdělání . Patří zde i plány na stavbu tzv. Kostky, ve které bude mít sídlo Krajská vědecká knihovna.
Kultura a vzdělání mají prioritu, vše ostatní může počkat. Doufám, že s tímto názorem souhlasí všichni soudní občané.
Na tomto místě si v souvislosti s dnešním tématem nemohu nevzpomenout na dobu minulou.
Psal se rok cca 1960 a ostravská divadla neměla nouzi o návštěvníky. Působili zde tehdy vynikající umělci jako Vladimír Brázda, Josef Kobr, František Šec, Zorka Rozsypalová, Emerich Gabzdyl a mnoho dalších. Nezapomenutelný byl také hudební skladatel Rudolf Kubín.
Divadlo bylo v této době jednou z mála institucí, které nebylo zcela poplatné tehdejší době a někdy pronikla na divadelní scénu i kritika totalitního režimu.
Tehdejší návštěvníci divadel vůbec neřešili problém dopravy do divadla. Někteří občané Hrabové za hlavní problém při „konzumaci“ kultury pokládají nedostatek parkovišť pro svá auta!
Kdysi všichni jezdili do divadla tramvají, dámy ve večerních šatech, pánové ve vhodném obleku. Dámy si v „síťovce“ nesly vhodnou obuv a v prostorách divadla se přezuly. Pro všechny byl prvořadý očekávaný kulturní zážitek a způsob přesunu z místa bydliště do budovy divadla byl zcela druhořadým problémem.
Zdá se, že je i v tomto detailu je rozdíl v přístupu ke kultuře kdysi a nyní. Pro dřívější generaci byl prioritní očekávaný kulturní zážitek, pro některé příslušníky současné generace je nepřekonatelnou překážkou nedostatek parkovišť v blízkosti divadla.
19.10.2019 V.S.