O vzniku tohoto areálu se prozřetelně zasazovalo město Ostrava v období, kdy bylo jasné, že dosavadní struktura zdejšího průmylu s převládajícím vlivem hutí a dolů je nadále neudržitelná.
S budováním této průmyslové zóny se začalo v r. 2004 a nyní je prakticky dobudována. Rozloha areálu představuje úctyhodnou plochu 110 ha a našlo zde své působiště několik desítek vesměs pespektivních firem, zaměstnávajících asi 7000 převážně ostravských občanů. Tato půmyslová zóna patří mezi největší a možná i nejúspěšnější u nás.
Budiž řečeno, že tyto provozovny příliš neobtěžují své okolí hlukem a jinými škodlivinami. Snad s výjimkou dopravní zátěže, ale ta je řešena blízkou dostatečně dimenzovanou ulicí Místeckou.
O postupu výstavby tohoto areálu byli místní občané Hrabové průběžně informování na stánkách Hrabovských listů.
První informace je z dubna 2004, kdy tehdejší starosta Bohumil Rundt napsal článek s názvem „K průmyslové zóně Hrabová“. Tehdy již byl v provoze jak supermarket Makro tak Tesco. Jižně od nich se začala budovat průmyslová zóna , a to haly společnosti ASUS Czech s.r.o., kde se měly v budoucnu montovat osobní počítače.
Další informace o tomto areálu byla zveřejněna v Hrabovských listech v červenci 2005. Občané Hrabové byli informováni, že v průmyslové zóně zahájila provoz firma Asus Czech, provádějící opravy komponentů výpočetní techniky. Práci zde našlo 265 zaměstnaců.
V říjnu 2005 informovaly Hrabovské listy své čtenáře, že do průmyslové zóny míří nový výrobce. Americká firma CTS Corporation zde buduje základnu pro montáž čidel pro automobilový půmysl.
Další zpráva je z prosince téhož roku. Tehdejší redaktor edaktor Hrabovských listů ing. Kosela napsal článek o záměru firmy Briggs-Statton Co. vybudovat zde montážní závod na výrobu malých spalovacích motorů pro zahradní techniku.
Také v r. 2006 nebyli čtenáři Hrabovských listů ochuzeni o informace s pokračující výstavby průmyslové zóny. V červenci byll zveřejněny informace o dalších čtyřech firmách, které našly své místo v Hrabové.
Kompletní přehled o všech nových provozovnách a dalších firmách je v březnovém čísle HL z r. 2011, kde je tomuto tématu věnována celá stránka. Firem a různých provozoven je úctyhodný počet 51, mezi nimi i kavárna-restaurace, banka, tiskárna, sklad s nápoji a další.
Nyní s odstupem času by bylo na místě komplexní zhodnocení této události, kterou lze nazvat z hlediska Hrabové jako historickou, která se již asi nebude nikdy opakovat. Zhodnotit klady i zápory, a širší souvislosti a dopady na život obyvatel městského obvodu. Hrabovské listy se v poslední době průmyslové zóně příliš nevěnovaly, doufejme, že to napravil kronikář pan Jaroslav Michalkovič a o průmyslové zóně je fundovaná zpráva v místní kronice.
14. 8. 2016 V.S.