Publikace Historie Hrabová (6)

Tuto publikaci s podtitulem „Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost“  vydal v roce 2017  MOb Hrabová. Iniciátorem a současně i  editorem  by tehdejší Bc., nyní PhDr.  Martin Slepička (*1993). Publikace má 524 stran a 27 kapitol. V Hrabovských novinách byly jednotlivé kapitoly zveřejněny postupně v roce  2017, ta s číslem 6  dne 6. 11. 2017 s názvem

Dnes je na řadě období let 1945 - 1989.

Tuto kapitolu napsal Mgr. Radomír Seďa a uvedl v ní velmi zajímavé informace. A text doplnil mnohými doposud neznámými fotografiemi.

V úvodu popsal autor tehdejší politickou situaci v Hrabové  těsně po skončení 2. sv. války.  Obnovila se aktivita předválečných politických stran, do vedení obce nastoupili místní komunisté. V poválečné době to bylo zcela přirozené. Rudá armáda se nejvíce zasloužila o ukončení války a ještě stále byla v živé paměti potupná Mnichovská smlouva a „zrada“ západních mocností. Většina obyvatel souhlasila s radikálními reformami, které prosazovala KSČ. Tehdy nikdo netušil, jak to všechno dopadne.

 Pak autor  popisuje v detailech výstavbu sídliště Šídlovec. Současně s výstavbou bytových domů na Šídlovci ( rok 1947 - 1950) byl postaven i bytový dům na Jestřábského ulici.  Důvody stavby tohoto objektu  v místech bez pitné vody a bez plynu nejsou nikde vysvětleny.  Našlo zde nový domov osmnáct rodin. Autor sděluje, že nové  byty byly přiděleny potřebným rodinám z vesnické části Hrabové a také místním učitelům. 

Velký vliv na stavební aktivity v Hrabové měly tehdy Vítkovické železárny. Podle informací  autora  se již v poválečném období plánovala v prostoru mezi Mlýnskou ulicí a ulicí Na Potoku stavba  osmi rozsáhlých provozních hal (nástrojárna, navijárna, údržbářské dílny) pro potřeby Vítkovických železáren.  Z  neznámých důvodů k tomu nikdy nedošlo. Až mnohem později zde vznikly  haly pro výrobu unimobuněk, panelárny a jiné provozovny.

Další zajímavá informace je z roku 1949 - 1950 o místním rozhlase. Byl to tehdy významný informační a propagační nástroj. Rozhlasový hlasatel  (místní tajemník Josef Mazák)  se musel  pro tuto funkci podrobit internátnímu školení. Mimo běžné  hlášení  byly hojně  vysílány i budovatelské písně  a různé politické relace. 

 Zajímavá je  také zpráva je  o vzpomínkové slavnosti na T.G. Masaryka, která se konala  7. března 1950 u příležitosti  výročí  jeho narození. Přednášku o životě  našeho prvního  prezidenta  měl  ředitel místní školy, Bohumil Cigánek.  Přišlo si ji vyslechnout 150 občanů.  I v této složité době existovali lidé, kteří se nebáli projevovat své názory a své politické postoje.  Prezident TGM nebyl v této době novým komunistickým režimem příliš oblíben. V této době šlo o akci zcela výjimečnou.

Podrobné jsou  informace o  obtížích, které  provázely vznik místního JZD.  Přes velmi komplikované začátky vzniklo i v Hrabové v sedmdesátých letech minulého století  JZD.  V r. 1979 se sloučilo s okolními  družstvy do JZD Odra se sídlem v Krmelíně a toto družstvo  vykazovalo celkem dobré ekonomické výsledky.

 Radomír Seďa působil několik let v archivu Vítkovických železáren a měl proto neobyčejnou možnost detailně prozkoumat všechny archivní záznamy, které mají souvislost s Hrabovou. Takže se dozvídáme mimo jiné i  detailní informace o okolnostech vzniku místních jeslí a mateřské školky na ulici V. Huga. Jesle pro 33 dětí byly předány veřejnosti v r. 1953 a byly zrušeny po sametové revoluci.  Nyní je v tomto objektu sklad a pivnice Zvonírna. Pokud jde o školku, původně měla být  v prostoru nynější restaurace  Beskyd. Tento projekt z roku 1941 však nebyl realizován a školka byla postavena až v roce 1952 na ulici V. Huga a slouží ke spokojenosti široké veřejnosti dodnes.  

Na závěr upozorním stručně  na další fakta zveřejněn v této kapitole. Popisují se problémy s nedostatkem učebních prostor pro místní školu a jsou zde podrobné informace o stavbě  školy na Paskovské ulici.  Zmíněna je i stavba Společenského domu na Šídlovci v r. 1977, činnost divadelního spolku Vojan,  existence biografu v budově svobodáren na Šídlovci,  oblíbenosti a vysoká návštěvnost  místní  lidové knihovny.  A celá řada dalších informací.

Autor této kapitoly velmi pečlivě prostudoval všechny možné prameny a zaznamenal  všechny důležité  informace a události z let 1945 – 1989.

Za problematickou pokládám zmínku o údajném táboru pro internované Němce na území Hrabové, kteří měli pracovat při vykládce vagonů na vítkovické haldě  (viz str. 132). Možná, že tato informace  z archivu VŽ není zcela přesná, o existenci  tohoto tábora na území Hrabové  nejsou žádné jiné zprávy. 

Pokud jde o zveřejněné fotografie, každého asi zaujme foto na str. 138 s názvem „Náměstí na tzv.  starém Šídlovci“. Tento prostor před cca 60. lety vypadal mnohem lépe ve srovnání s dneškem.

6. 11. 2017    V.S.

Aktuální komentář HN: Pokládám za nutné zdůraznit,  že v Hrabová má výjimečné štěstí v tom, že zdejším občanem je Mgr. Radomír Seďa, současný kronikář městského obvodu. Informace, které zveřejnil v uvedené publikaci by bez jeho přispění byly navždy ztraceny. Velice si cením i jeho snahy doplnit chybějící zápisy v obecní kronice z let 2018 – 2022. Zastupitelstvo schvalovalo  dne 14. 9. 2022 na svém posledním zasedání v období 2018 – 2022 i finanční odměny občanům Hrabové  za jejich záslužné činy.  Jestlipak ji obdržel i pan Mgr. Radomír Seďa?

10.10. 2022