Navigace: Vladimír Slavík > Publikace Historie obce Hrabová: Kolonie Šídlovec (9)

Publikace Historie obce Hrabová: Kolonie Šídlovec (9)

Tento příspěvek v publikaci  Historie obce Hrabová  od  Radomíra Seďe přináší  mnoho nových informací o vzniku našeho unikátního sídliště.

 Autor  tohoto příspěvku  prostudoval všechny dostupné  podklady, které se nachází především v archivních fondech  Vítkovických železáren. Pan Seďa  kromě toho  neopomněl  prostudovat i archivní sbírky Města Ostravy včetně archivu stavebního úřadu MOb v Hrabové.

Pokusím se ve svém komentáři upozornit  na některé skutečnosti, o kterých jsem se zde dočetl.

Především to je v tehdejší době  neobvyklý postup při plánování stavby  tohoto sídliště. Tím míním vyhlášení  veřejné soutěže na urbanistické řešení  v roce 1938. Zájem architektů byl  značný a možná to byl důvod, proč vzniklo sídliště, které je i po tolika letech hodnoceno jako zcela výjimečné. Protože bylo z čeho vybírat.  Co asi vedlo tehdejší vedení VŽ, že volilo tento poměrně i finančně  náročný  postup? To se asi již nikdy nedozvíme. Své návrhy předložilo šest architektů  a doložilo je i plány a dalšími podklady. Vesměs počítali i s objekty občanské vybavenosti a nebyl opomenut i důraz na veřejnou zeleň.

V uvedené soutěži zvítězila koncepce  Ernsta Kornera a jeho asistenta  Václava Poláčka. Kdož ví, jak  tyto osobnosti později skončily. Zajímavé jsou návrhy na název  budoucí kolonie: Osada Šídlovec, Zahradní osada, Osada Na Ščučí, Nová kolonie a pod. Neoficiáně toto sídliště pojmenovali jeho první  osídlenci německého původu jako Nový Berlín.

V dalším se budu zabývat některými málo známými podrobnostmi technického charakteru.

Především mě zaujalo, jak pečlivě a zodpovědně řešili  tehdejší stavební technici  skutečnost, že na místě stavby byl dříve rybník. Úplně na začátku byl vypracován projekt kanalizační sítě, který  řešil snížení hladiny  spodních vod v celém tomto prostoru. Vzniká otázka, proč tento systém nefunguje u všech objektů i nyní. Mám tímto na mysli objekt mateřské  školy  na ulici V. Huga a některé bytové domy, kde jsou potíže s vodou ve sklepích.  Možná, že původní kanalizačí síť byla a je špatně udržována.

Za pozornost stojí i snaha projektantů  o vybudování potřebné  infrastruktury s obchody, mateřskou školou, základní školou, s různými službami a obchody a dokonce i s knihovnou a čítárnou. Tato výstavba však byla narušena válečnými událostmi a byla  dokončena až  mnohem později.

Neobvyklý  byl i způsob dopravy potřebných stavebních  materiálů během výstavby. Využila se k tomu kolejová přípojka ze struskové haldy, vedoucí až na staveniště. (Snažil jsem se zjistit, kde tato trať, překonávající cca 12 m výšky na velmi omezeném prostoru  byla umístěna, ale prozatím se mi to nepodařilo).

Další zvláštností byla rychlost výstavby sídliště, a to nejen té starší části, ale i té novější. Investorovi  se podařilo zapojit do akce potřebný počet soukromých firem a dokonale  zkoordinovat jejich činnost.

Při výstavbě nové části Šídlovce  v poválečných letech vznikl problém s nedostatkem cihel. Ve velmi krátké době byla postavena  v těsné blízkosti staveniště cihelna, kde se z vysokopecní strusky a z cementu pomocí speciální technologie  vyrábělo  denně potřebné  množství cihel. Opět důkaz  o tom, jak naši předci operativně řešili  vznikající problémy.

Zajímavý  je  i podrobný  technický popis bytů.  Nad rámec dobových standardů byly byty  vybaveny plynem, pitnou vodou, koupelnami a splachovacími WC.  Tehdy to byl nevídaný přepych.

Nakonec  si neodpustím následující  poznámku: Hrabová až do doby výstavby uvedeného sídliště se nelišila od okolních obcí.  Obyvatelstvo se zde živilo zemědělstvím a postupně i  v okolním průmyslu.  Výstavbou uvedeného sídliště se vše změnilo. Ne tak ani tím že zde asi 6 let bydlely dělnické rodiny mluvící německy, ale hlavně obdobím po  roce  1945, kdy na sídlišti našlo své domovy cca 1 700 občanů, mající  své kořeny úplně jinde.

Není to z mé hlavy, ale mnohokrát jsem četl, že tyto záležitosti ( tedy v jakém prostředí se člověk narodí a prožívá své dětství) ovlivňují  i jeho budoucí myšlení  a konání. Noví přistěhovalci se velmi aktivně zapojili do řízení místních záležitosti Hrabové, a prosazovali své zájmy a potřeby.  Ty se ale lišily od potřeb obyvatelstva vesnické části obce. Jeho představitelé se ale bohužel v té době z různých důvodů  ve vedení obce neprosadili.

Možná je zde i odpověď na to, proč je tak malý zájem i nyní  o další smysluplný urbanistický rozvoj  Hrabové jako celku.  Včetně snah o vytvoření přirozeného centra obce včetně fungujícího kulturního střediska a další potřebné infrastruktury.  V nynější době nejde o prodejny potravin, ale o vytvoření zázemí pro přirozené  potřeby  polulace 21. století. Pro jejich potřeby společenské, kulturní, sportovní a další. 

Snad se to změní po nastávajících volbách v příštím roce a v zastupitelstvu budou mít větší slovo naši spoluobčané, kteří budou více o těchto záležitostech nejenom meditovat, ale i konat.

4. 12. 2017   V.S.

 

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma