Povolební „okurková sezóna“ stále trvá, domlouvá se koalice (Hrabované a Ostravaci) a na svou roli se připravuje opozice ( ODS, Nová Změna, KDU-ČSL). Využiji této doby k připomenutí starších článků Hrabovských novin. Dnes článku, zveřejněného 25. 9. 2017.
Úvodní poznámky k nové publikaci Martina Slepičky „Historie obce Hrabová“ jsem zveřejnil v HN 14.9.2017, pak následovalo pokračování č. 1 s komentářem k nejstarším dějinám Hrabové. Toto období končí rokem 1538, kdy paskovské panství včetně Hrabové přestalo být lénem olomouckého biskupství.
Nyní si dovolím napsat několik poznámek k příspěvku PhDr. Jana Saheba, Ph.D., který má název „Hrabová součástí paskovského panství v letech 1538-1850“.
Toto období dělí autor na dvě etapy. Ta první popisuje tragické období třicetileté války a končí rokem 1648. Ta druhá byla pro zdejší obyvatelstvo jen o něco málo snesitelnější a končí „revolučním“ rokem 1848.
Prvním držitelem paskovského panství po ukončení lenní závislosti na biskupství olomouckém, byl Jan z Pernštejna, a pak se zde vystřídala v poměrně rychlém sledu celá řada vlastníků. Někteří si vedli ve správě panství úspěšně, jiní méně úspěšně.
Mezi ty úspěšné bych zařadil Ondřeje Dudiče z Hořehovice, který se stal majitelem Paskova v roce 1577. Na rozdíl od většiny předešlých majitelů se v Paskově usadil, i když na poměrně krátkou dobu. Do historie se zapsal jako jako učenec, diplomat a humanista s širokými konexemi v tehdejší Evropě.
Další výraznou postavou byl Ctibor Syrakovský z Pěrkova, který jako úspěšný podnikatel tehdejší doby se stal jedním z nejzámožnějších šlechticů na severní Moravě.
V této době již začaly zdejší kraj sužovat válečné události. Nejprve to byly války s Turky, později válečné události, které následovaly po neúspěšném stavovském povstání. Dlouhodobý pobyt žoldnéřských oddílů obou válčících stran velmi poznamenal zdejší hospodářský vývoj a byl příčinou výrazného snížení počtu obyvatelstva.
V následujícím období se poddaným nevedlo o nic lépe. Majitelé panství v souladu s tehdejší dobou neustále zdokonalovali systém výběru různých poplatků a zaváděli nové robotních povinnosti. Zdejší zoufalí poddaní se snažili doručit své stížnosti dokonce přímo císařovně Marii Terezii, ale příliš neuspěli. Mnozí opouštěli své usedlosti a hledali obživu v oblastech, kde byly snesitelnější podmínky.
Pro Hrabovou byl významný vznik samostatné farnosti . V církevních záležitostech již nebylo nutno navštěvovat Paskov a dokonce zde byla zřízena i triviální škola. Stalo se tak v roce 1780.
Feudální systém se definitivně zhroutil v roce 1848. Byla zrušena robota, v následujícím roce se zrušily i církevní desátky a naše předky čekaly lepší časy.
Na závěr několik slov o autoru této kapitoly. PhDr. Jan Saheb, Ph.D. se narodil v roce 1980 v Čeladné, historii studoval na Filosofické fakultě Slezské univerzity v Opavě. Působil v Muzeu Těšínska jako historik, nyní je archivářem v Zemském archivu v Opavě. Externě působí i na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Je autorem mnoha publikací, poslední jsou Dějiny Paskova, vydané v letošním roce.
4. 10. 2022 V.S.