Publikace Historie obce Hrabová (2)

Povolební „okurková sezóna“ stále trvá,  domlouvá  se koalice  (Hrabované a Ostravaci) a na svou roli se připravuje opozice ( ODS, Nová Změna, KDU-ČSL).  Využiji této doby k připomenutí starších článků Hrabovských novin. Dnes článku, zveřejněného 25. 9. 2017.

Úvodní poznámky k nové publikaci  Martina Slepičky „Historie obce Hrabová“  jsem zveřejnil v HN 14.9.2017, pak následovalo pokračování č. 1 s komentářem k nejstarším dějinám Hrabové. Toto období končí rokem 1538, kdy paskovské panství včetně Hrabové  přestalo být lénem olomouckého biskupství. 

Nyní  si dovolím napsat několik poznámek k příspěvku  PhDr. Jana Saheba, Ph.D., který  má název „Hrabová součástí paskovského panství v letech 1538-1850“.

Toto období dělí autor na dvě etapy. Ta první popisuje tragické  období  třicetileté války a končí rokem 1648. Ta druhá byla pro zdejší obyvatelstvo jen o něco málo snesitelnější a končí „revolučním“ rokem 1848.

Prvním držitelem paskovského  panství  po ukončení lenní závislosti na biskupství olomouckém,  byl Jan z Pernštejna, a pak se zde vystřídala v poměrně rychlém sledu celá řada vlastníků. Někteří si vedli ve správě panství  úspěšně, jiní  méně  úspěšně. 

Mezi ty úspěšné  bych zařadil Ondřeje Dudiče z Hořehovice, který se stal majitelem Paskova v roce  1577. Na rozdíl od většiny předešlých majitelů se v Paskově  usadil, i když na  poměrně  krátkou dobu. Do historie  se zapsal jako jako učenec, diplomat a humanista s širokými konexemi v tehdejší Evropě.

Další výraznou postavou byl Ctibor Syrakovský z Pěrkova, který jako úspěšný  podnikatel  tehdejší doby se stal jedním z nejzámožnějších šlechticů na severní  Moravě.

V této době již začaly zdejší kraj sužovat válečné události. Nejprve to byly války s Turky, později  válečné události,  které následovaly po neúspěšném stavovském  povstání. Dlouhodobý pobyt žoldnéřských oddílů obou válčících stran  velmi poznamenal  zdejší hospodářský vývoj a byl příčinou výrazného snížení počtu obyvatelstva.

V následujícím období se poddaným nevedlo o nic lépe. Majitelé panství v souladu s tehdejší dobou neustále zdokonalovali systém výběru různých poplatků a zaváděli nové  robotních  povinnosti. Zdejší zoufalí poddaní se snažili doručit své stížnosti dokonce přímo císařovně Marii Terezii, ale příliš neuspěli. Mnozí opouštěli své usedlosti a hledali obživu v oblastech, kde byly snesitelnější podmínky.

 Pro Hrabovou byl významný vznik samostatné farnosti . V církevních záležitostech již nebylo nutno navštěvovat Paskov a dokonce zde byla zřízena i triviální škola. Stalo se tak v roce 1780.

Feudální systém se definitivně zhroutil  v roce  1848. Byla zrušena robota, v následujícím roce se zrušily i církevní desátky a naše předky čekaly lepší časy.

Na závěr několik slov o autoru této kapitoly.  PhDr. Jan Saheb, Ph.D. se narodil v roce 1980 v Čeladné, historii studoval na Filosofické fakultě Slezské univerzity v Opavě. Působil v Muzeu Těšínska jako historik, nyní je archivářem v Zemském archivu v Opavě. Externě působí i na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Je autorem mnoha publikací, poslední jsou Dějiny Paskova, vydané v letošním roce.

4. 10. 2022    V.S.