Publikace Historie obce Hrabová (3)

Zpoždění mají v tomto měsíci Hrabovské listy, nejsou žádné zprávy o činnosti končící samosprávy, a tak pokračuji ve zveřejňování významných události z minulých let.  Jednou z nich bylo i vydání publikace Historie obce Hrabová v roce 2017. Dnes budu pokračovat v publikaci mých tehdejších komentářů v Hrabovských novinách.  Shodou okolností to bylo  5.10. 2017.

Budu komentovat příspěvek Radomíra Seďě s názvem  Hrabová po ustanovení obecní samosprávy do roku 1918. Konkrétně jde o období od r. 1848 plus dalších 70 let.

Autor čerpal  své informace z archivních sbírek Archivu města Ostravy,  z podnikového archivu Vítkovických železáren,  jakožto i  z dalších zdrojů. Podařilo se mu na pouhých čtrnácti stánkách napsat o tomto období vše podstatné.

Dobrým nápadem bylo zveřejnění katastrální mapy Hrabové z r. 1876. Na této je zřetelné vyznačení původních  lánů ve tvaru úzkých políček, situovaných po obou stranách  dnešní Paskovské  ulice.  Tyto lány si možná  zachovaly svůj tvar a umístění ještě z  dob kolonizace ve 13. století. Jediné narušení této struktury je v okolí kostelíka, kde bylo pravděpodobně původní předlokační osídlení s nahodilým rozmístěním usedlostí.

 Zdá se, že tyto role původně pokrývaly celý prostor západně od dnešní ulice Paskovské  až k hranicím Nové Bělé. Na významné části tohoto prostoru byly později, v letech 1541 – 1553 zřízeny rybníky. Zdali  byly tyto tehdejší  podnikatelské aktivity majitelů paskovského  panství  pro zdejší obyvatelstvo prospěšné,  to není vůbec  jisté.

Tato katastrální mapa dokazuje, že Hrabová je typickým příkladem sídla s řadovým půdorysem. Obytné budovy sedláků jsou situovány většinou na východ od páteřní komunikace, na opačné  straně se nachází pravděpodobně objekty hospodářské, jako kůlny a stodoly. Soudím tak podle velikosti těchto objektů, vyznačených na uvedené katastrální mapě.  Ve srovnání s mapami stabilního katastru z r. 1833 viditelně přibylo staveb všeho druhu. Lze z toho usuzovat, že období let 1830 – 1880 bylo pro Hrabovou obdobím rozvoje.

Radomír Seďa věnoval velkou pozornost i některým místním  významným záležitostem, jako byla ve své době  regulace Ostravice, stavba  nového kostela a hřbitova a stavba  nové školy. Za pozornost stojí i zmínky o historii restaurace  U Lípy. 

 Autor zaznamenal i některé údaje o  finančním  hospodaření obce.   Na str. 68 uvádí, že v r. 1900 hlavní  příjmy obce byly z pronájmu obecních pozemků. Výdajovou stránku rozpočtu nejvíce zatěžovaly náklady na provoz obecního výboru, poplatky obecnímu lékaři a náklady na nákup uhlí pro školu.

Na str. 70 jsou další zajímavosti, související s tehdejšími ekonomickými problémy Hrabové. Pro stavbu nové školy  (budova dnešní radnice) byla vybrána parcela, která byla odkoupena od původního majitele za 2 800 korun.  Pro stavbu školy si obec  vypůjčila u banky 20 tisíc korun. Celkové náklady stavby pak byly 38 tisíc korun.

 O dalším osudu obecního dluhu nejsou žádné zprávy. Asi byl  uhrazen bez větších  komplikací. Záměrně uvádím tuto záležitost proto, abych ocenil iniciativu a odvahu našich předků postavit potřebnou školu i za cenu dočasného zadlužení obce.

Kdyby (hypoteticky) měli naši předkové alespoň malou část současných finančních zdrojů,  jsem přesvědčen, že by s těmito zacházeli mnohem zodpovědněji ve srovnání s námi.

To všechno jsem vyčetl z příspěvku pana Radomíra Sedě, jednoho ze spoluautorů publikace Historie obce Hrabová.

Její editor Martin Slepička  měl velmi dobrý nápad, když požádal o spolupráci právě tohoto autora. To proto, že Radomír Seďa nepokládá za rozhodující  při své literární činnosti počet popsaných stránek, ale fakta, která mohou zaujmout i současného čtenáře.

6. 10. 2022  V.S.