Publikace Historie obce Hrabová (4)

V této kapitole se budu zabývat příspěvkem PhDr. Antonína Barcucha „Hrabová v éře první republiky (1918 – 1938)“.  Je zveřejněn  v publikaci Historie obce Hrabové, vydané v roce 2017 MOb Hrabová, na str. 77 – 116.

 Antonín Barcuch  působí od r. 1982 v Archivu města Ostravy  a je znalcem novodobé historie Hrabové. Své informace pro tento  příspěvek  čerpal především z  fondů Archivu města Ostravy. Zajímavé jsou i zprávy z tehdejšího regionálního tisku,  kde byly čas od času informace i o Hrabové.

Ve svém komentáři se zaměřím na některá  následující témata:

Především to je popis problémů tehdejších radních s rozpočtem obce. V r. 1919 činily nejnutnější výdaje 33 tisíce korun a příjmy byly pouze  4 tisíce. Schodek byl vyřešen tzv. obecní přirážkou. Byly zvýšeny místní  daně a různé místní poplatky, aby se uvedený schodek uhradil.

Bilance rozpočtu z r. 1921 se ještě zhoršila. Schodek činil 46 tis. Kč a byl opět vyřešen přirážkou k domovní dani a i k ostatním místním poplatkům.

Nejhorší parametry vykazoval rozpočet z r. 1925, kdy schodek činil  57 tis. Kč! Výdaje byl 92 tis. Kč  a příjmy pouze 35 tis. Kč. Schodek se opět řešil zvýšením místních daní.

Neumím si představit, že by se v současné době tímto způsobem na výdajích Hrabové  podíleli občané, a to neustálým zvyšováním daně z nemovitostí. To by nastala superkontrola všech obecních výdajů, kontrola potřebnosti všech investičních akcí  včetně diskusí o tom, zda tyto nebyly předražené. To vše se neděje, protože rozpočet je dotován složitým přerozdělováním a peníze, přicházející do obecní pokladny,  jsou pro občany peníze cizí a ne z vlastní kapsy.

Ve srovnání s dneškem  je zajímavá v rozpočtech Hrabové  tehdejší struktura příjmů a výdajů.   U příjmů byla důležitá domovní daň, nájem z obecních pozemků, činže v obecních budovách a úroky ze vkladů ve spořitelnách.  U výdajů to byly náklady na školství  a na provoz obecního úřadu. Pokud jde o školství,  ještě v r. 1936 musely obce přispívat ve výši 23% na platy učitelů.

Autor  právem uvádí, že představitelé obce řešili nepřetržitě napětí mezi příjmy a výdaji obecního rozpočtu a  „obecní rada a obecní zastupitelstvo obraceli v rukou každou korunu“.  

Dále pokládám  za užitečný a inspirující podrobný popis politických aktivit tehdejších politických stran. Hlavní rolí měla sociální demokracie, postupně sílila strana agrární, významné místo měli i komunisté, lidovci, národní socialisté a strana živnostenská. Všechny tyto strany měly své příznivce, kteří projevovali  aktivitu jednak na častých shromážděních  s politickým zaměřením, jednak osobní účasti na  různých kulturních a sportovních akcích, pořádaných pro veřejnost.  Pro dnešní generaci něco zcela neuvěřitelného.

Tato  tehdejší politická aktivita se promítla i do volební účasti. U komunálních voleb v r. 1927 se z 1284 oprávněných voličů dostavilo k volebním urnám  1249, což je 97% občanů!

Obecní zastupitelstvo v Hrabové mělo tehdy  30 zastupitelů, sedmičlennou radu, obecní senát a 10 komisí. Obecní senát tvořil starosta a dva členové obecní rady a řešil některé přestupky občanů.  Povinně byla zřizována komise finanční a letopisecká. Mezi nepovinnými měla velký význam komise stavební a technická, hospodářská rada  a komise odhadní.

Nakonec  si nemohu odpustit následující  poznámku k osobě tehdejšího faráře  Josefa Řezáče, který působil v Hrabové od r. 1912 do r. 1931. Pod dojmem vzpomínek Viléma Závady jsem ho považoval za osobnost, která se zasloužila  o kulturní rozvoj Hrabové. Podle textu v příspěvku  A. Barcucha tomu bylo poněkud  jinak.

V každém případě je příspěvek PhDr. Antonína Barcucha o dějinách Hrabové v letech 1918-1938 záslužným činem, podrobně popisuje období,  pro Hrabovou velmi významné. Pro pozorného čtenáře   v mnohém poučné a možná i inspirující.

8. 10. 2017   V.S.