V této kapitole se budu zabývat příspěvkem PhDr. Antonína Barcucha „Hrabová v éře první republiky (1918 – 1938)“. Je zveřejněn v publikaci Historie obce Hrabové, vydané v roce 2017 MOb Hrabová, na str. 77 – 116.
Antonín Barcuch působí od r. 1982 v Archivu města Ostravy a je znalcem novodobé historie Hrabové. Své informace pro tento příspěvek čerpal především z fondů Archivu města Ostravy. Zajímavé jsou i zprávy z tehdejšího regionálního tisku, kde byly čas od času informace i o Hrabové.
Ve svém komentáři se zaměřím na některá následující témata:
Především to je popis problémů tehdejších radních s rozpočtem obce. V r. 1919 činily nejnutnější výdaje 33 tisíce korun a příjmy byly pouze 4 tisíce. Schodek byl vyřešen tzv. obecní přirážkou. Byly zvýšeny místní daně a různé místní poplatky, aby se uvedený schodek uhradil.
Bilance rozpočtu z r. 1921 se ještě zhoršila. Schodek činil 46 tis. Kč a byl opět vyřešen přirážkou k domovní dani a i k ostatním místním poplatkům.
Nejhorší parametry vykazoval rozpočet z r. 1925, kdy schodek činil 57 tis. Kč! Výdaje byl 92 tis. Kč a příjmy pouze 35 tis. Kč. Schodek se opět řešil zvýšením místních daní.
Neumím si představit, že by se v současné době tímto způsobem na výdajích Hrabové podíleli občané, a to neustálým zvyšováním daně z nemovitostí. To by nastala superkontrola všech obecních výdajů, kontrola potřebnosti všech investičních akcí včetně diskusí o tom, zda tyto nebyly předražené. To vše se neděje, protože rozpočet je dotován složitým přerozdělováním a peníze, přicházející do obecní pokladny, jsou pro občany peníze cizí a ne z vlastní kapsy.
Ve srovnání s dneškem je zajímavá v rozpočtech Hrabové tehdejší struktura příjmů a výdajů. U příjmů byla důležitá domovní daň, nájem z obecních pozemků, činže v obecních budovách a úroky ze vkladů ve spořitelnách. U výdajů to byly náklady na školství a na provoz obecního úřadu. Pokud jde o školství, ještě v r. 1936 musely obce přispívat ve výši 23% na platy učitelů.
Autor právem uvádí, že představitelé obce řešili nepřetržitě napětí mezi příjmy a výdaji obecního rozpočtu a „obecní rada a obecní zastupitelstvo obraceli v rukou každou korunu“.
Dále pokládám za užitečný a inspirující podrobný popis politických aktivit tehdejších politických stran. Hlavní rolí měla sociální demokracie, postupně sílila strana agrární, významné místo měli i komunisté, lidovci, národní socialisté a strana živnostenská. Všechny tyto strany měly své příznivce, kteří projevovali aktivitu jednak na častých shromážděních s politickým zaměřením, jednak osobní účasti na různých kulturních a sportovních akcích, pořádaných pro veřejnost. Pro dnešní generaci něco zcela neuvěřitelného.
Tato tehdejší politická aktivita se promítla i do volební účasti. U komunálních voleb v r. 1927 se z 1284 oprávněných voličů dostavilo k volebním urnám 1249, což je 97% občanů!
Obecní zastupitelstvo v Hrabové mělo tehdy 30 zastupitelů, sedmičlennou radu, obecní senát a 10 komisí. Obecní senát tvořil starosta a dva členové obecní rady a řešil některé přestupky občanů. Povinně byla zřizována komise finanční a letopisecká. Mezi nepovinnými měla velký význam komise stavební a technická, hospodářská rada a komise odhadní.
Nakonec si nemohu odpustit následující poznámku k osobě tehdejšího faráře Josefa Řezáče, který působil v Hrabové od r. 1912 do r. 1931. Pod dojmem vzpomínek Viléma Závady jsem ho považoval za osobnost, která se zasloužila o kulturní rozvoj Hrabové. Podle textu v příspěvku A. Barcucha tomu bylo poněkud jinak.
V každém případě je příspěvek PhDr. Antonína Barcucha o dějinách Hrabové v letech 1918-1938 záslužným činem, podrobně popisuje období, pro Hrabovou velmi významné. Pro pozorného čtenáře v mnohém poučné a možná i inspirující.
8. 10. 2017 V.S.