Tuto publikaci s podtitulem „Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost“ vydal v roce 2017 MOb Hrabová. Iniciátorem a současně i editorem byl tehdejší Bc., dnešní PhDr. Martin Slepička. Publikace má 524 stran a 27 kapitol.
Dnes je na řadě období let 1938 – 1945.
Kapitolu, popisující válečné období, napsal Mgr. Jan Gromnica. V roce 2017 působil jako doktorand na Katedře historie Filosofické fakulty Ostravské univerzity. Zaměřuje se na novověké hospodářské a sociální dějiny, a to na oblast chemického průmyslu na severní Moravě. Konkrétně to byly dějiny První rakouské továrny na sodu v Hrušově a dějiny Ostravské rafinerie minerálních olejů v Mariánských Horách. Nyní se zaměřuje mimo jiná témata na region Hlučínska.
Autor čerpal informace převážně ze sbírek Archivu města Ostravy a ze vzpomínek ještě žijících pamětníků. Objektivně vylíčil nejdůležitější události oněch pohnutých válečných let a popsal denní život obyvatel Hrabové v tehdejším Protektorátu.
Já si ze svých dětských let intenzivně vzpomínám z doby Protektorátu na citelný nedostatek potravin a neustálý strach, který se přenášel z dospělých i na děti.
Tehdejší život obyvatel v Protektorátu popisuje v různých detailech i autor. Podrobně také vylíčil problematiku kolaborace některých místních občanů, která v Hrabové byla možná častější než jinde.
Zajímavá je mapa Hrabové z té doby s dobovými německými názvy ulic. Některé odpovídají těm dnešním některé jsou unikátní. Třeba na tehdejším Šídlovci byla ulice Ševcovská, ve vesnické části obce ulice Petrklíčová, Ovčí, Kamenná, Žaludová, Čapí, Učitelská, na Lukách. Dnešní Poplužní měla název Am Feldgut (Na dobrém poli?) , Příborská se jmenovala Kleinpetersgasse (Petřvaldíková?).
Na str. 118 je foto s tehdejším starostou Ant. Adámkem a učitelem Zdeňkem Olivou z r. 1939. Pokud je mi známo, nebyla doposud tato fotografie ještě nikde publikována.
Tehdejší starosta to neměl lehké. Na jedné straně obrovský tlak okupačních úřadů, na straně druhé snaha o všemožnou ochranu místních občanů. Z dochovaných zpráv je zřejmé, že představitelé tehdejší samosprávy se po dobu okupace chovali velmi statečně.
Hned na začátku okupace byla zakázána činnost KSČ, Sokola a Skauta. Ostatní politické strany byly sloučeny do tzv. Národního souručenství. To vyvíjelo různé aktivity, v našem okolí především kulturní. Případné aktivity politického charakter z té doby nejsou známy, i když nejsou vyloučeny.
V r. 1941 pořádalo Národní souručenství v Ostravě přednášku, na které hovořil i básník Vilém Závada na téma „Můj rodný kraj“. Rok předtím byl vyznamenán Národní cenou za svou básnickou sbírku „Hradní věž“. Tato informace je poprvé zveřejněna v popisované kapitole, doposud se o tom nikdo nikde nezmínil. Podle recenze z r. 2016 je zde mnoho básnických alegorií, vyzývající k činorodosti. Čtenáři v době, kdy sbírka vznikla (rok 1940), při její interpretaci pochopili, že jde o verše, posilující snahu překonat tehdejší těžkou dobu.
Tehdy existovala ještě organizace s názvem Kuratorium. Byla určena pro mládež se zaměřením na sport, ale také měla působit i politicky ve prospěch německé Třetí říše. V uvedené publikaci není o této organizaci žádná zmínka, takže v Hrabové, na rozdíl od okolních obcí, asi neexistovala.
Po celou dobu okupace fungoval spolek dobrovolných hasičů, a to z pochopitelných důvodů. Hasiči pomáhali při protiletecké obraně, při odstraňování trosek a hašení požárů po leteckých náletech.
Podrobně je popsána perzekuce místních občanů, kteří se snažili různými způsoby projevit svůj odpor k okupantům. Jejich zásluhy a oběti nebudou zapomenuty i díky údajům v tomto článku.
Celkově hodnotím tento příspěvek do knihy Historie obce Hrabová jako objektivní , který obsahuje základní informace o popisované pohnuté době. Editor uvedené publikace volil při výběru autora kapitoly „Hrabová v letech 1938 – 1945“ velmi dobře.
29. 10. 2017 V.S.
Aktuální komentář HN: Návrat do minulosti má svůj význam i dnes. Žijeme ve složité době s nejasnou budoucností. Možná nás posílí vědomí, že těžké to měli i naši předkové, ale nakonec vše dobře dopadlo. Jsem ctitelem lidové moudrosti a lidových přísloví, a dnes si každodenně opakuji toto: „Co tě nezabije, to tě posílí“.
9.10. 2022 V.S.