Tuto kapitolu pro publikaci Historie obce Hrabová napsal místní občan Mgr. Jiří Slepička, ročník 1967. Mimo osobní poznatky využil k popisu tehdejších událostí dokumenty, uložené ve sbírkách Archivu města Ostravy, zprávy z Hrabovských listů a v neposlední řadě i vzpomínky pamětníků.Takže s vyžitím těchto pramenů byla na 24 stránkách popsána historie uplynulých 38 let Hrabové.
Jako občana vesnické části Hrabové mě tehdy nejvíce zajímaly následující praktické záležitosti: plynofikace obce, zlepšení veřejné dopravy, zlepšení obchodní sítě a vybudování veřejné kanalizace.
Všemožně jsem podporoval vytvoření místní samosprávy, jelikož jsem předpokládal, že pro realizaci výše uvedených požadavků bude výhodnější existence samostatného městského obvodu.
Z uvedených mých priorit se podařilo realizovat vše mimo kanalizaci. Pochopitelně vnímám že vše, co se podařilo v Hrabové vybudovat, nebyla pouze zásluha místní samosprávy. Ale v oblasti kanalizace samospráva nevyvinula příliš velké úsilí a majitelé RD na jižním konci Hrabové řeší stále likvidaci odpadních vod různými způsoby.
Za významný počin tehdejší samosprávy považuji úspěšnou privatizaci bytového fondu na Šídlovci. Před vznikem samostatného obvodu bylo v Hrabové 638 bytů, které byly předány samosprávě, aby se o ně starala. Při tehdejším nízkém nájemném to byla velmi ztrátová záležitost. Během krátké doby se podařilo převést velkou část bytů do vlastnictví nájemníků, a to ke spokojenosti obou stran. Pak se ale privatizace bytů zastavila. Dodnes je ve správě obce neúměrný počet 220 bytů a musí se na ně doplácet z obecní pokladny.
Významnou událostí v tomto období byl vznik průmyslové zóny. Potřebné pozemky pro tyto aktivity celkem ochotně prodali jejich majitelé, potomci hrabovských sedláků. Byla to nejúrodnější půda na katastru obce, ale její vlastníci neměli v úmyslu na ní hospodařit. Místní obyvatelstvo tak může nyní využívat všech vymožeností, poskytovaných obchodními řetězci Makro a Tesco. V těchto místech našly zaměstnání stovky dalších občanů ze širokého okolí. Spokojeni jsou asi i dřívější majitelé těchto pozemků. Bohužel vznik průmyslové zóny zásadně změnil původní charakter a konfiguraci obce, ale to se již nedá změnit. Nyní máme dvě Hrabové a hranice mezi nimi je Místecká ulice.
Takže z širšího pohledu bylo období let 1989-2017 celkem úspěšné. Díky celkové prosperitě státu byla i místní obecní pokladna neustále doplňována penězi a nemuselo se příliš šetřit. Mohly se velkoryse budovat místní komunikace včetně chodníků a realizovat celá řada dalších víceméně potřebných, ale někdy i zbytečných investic. Příkladně lávka přes Ostravici, na kterou Hrabová přispěla částkou 4 mil. Kč. A i některé další. Poněkud se ale zapomnělo na objekty pro kulturní, sportovní a společenské potřeby obyvatelstva.
Při celkovém hodnocení období let 1989-2017 je můj dojem následující: Porevoluční vlna nadšení z nově nabyté svobody skončila někdy v roce 2000. Pak následovalo dlouhé období stagnace, lidé se začali věnovat svým osobním záležitostem a o věci veřejné nebyl velký zájem. Toto období velice vyhovovalo tehdejší samosprávě. Radní a ostatní funkcionáři pravidelně pobírali své měsíční odměny a neměli žádné větší starosti, nikdo je neobtěžoval s různými problémy.
Změna nastala po volbách v r. 2014, kdy v zastupitelstvu zasedli občané, kteří se snaží o další prosperitu obce. Jestli toto období bude pokračovat, to se uvidí za necelý rok po příštích volbách.
14. 11. 2017 V.S.