Publikace Historie obce Hrabová: O hrabovských obecních kronikách (17)

Tuto kapitolu pro publikaci Historie obce Hrabová napsala Mgr. Markéta  Orkáčová. V úvodu  svého pojednání zdůraznila význam osobnosti kronikáře a citovala  nařízení vlády z roku 1932, kde se uvádí, že „kronikář je osoba, která má pochopení pro svůj vážný úkol, chce své poslání plnit  svědomitě, má pro to schopnosti, znalost místních poměrů a zvláště smysl pro pravdu“.

Po pečlivém studiu našich kronik se pokusím přiblížit současníkům osobnosti našich  kronikářů.

Prvním byl v období let 1922 -1939 pan učitel Zdeněk Oliva. Jelikož byl  činným i v místním politickém, kulturním  a společenském dění, jsou jeho kronikářské zápisy velice cennými historickými dokumenty. Popisuje tehdejší události autenticky a ne zprostředkovaně prostřednictvím informací z  „z druhé ruky“.   Jeho velikým  přínosem bylo, že zapsal do úvodních kapitol kroniky popis našich nejstarších dějin.  Jako první písemnou zmínku o Hrabové uvádí závěť biskupa „Bruna ze Saumburku“  z roku 1267. Tedy  bychom měli v roce 2017 slavit 750 let od "vzniku" Hrabové.  Cenné  jsou i další kapitoly  ze života našich předků včetně popisu různých zvyků a obyčejů. Na věčnou paměť jsou zachovány všechny důležité události v Hrabové z období první republiky a i krátce po osudovém roce 1938. Blízkými spolupracovníky učitele Olivy byl Bohumil Kolich, malíř pokojů z Hrabové, který měl výrazné výtvarné nadání. Ten přepisoval svým osobitým rukopisem texty kronikáře do kroniky. Dalším  spolupracovníkem byl Josef Černý, který pro potřeby kroniky vytvářel fotografické snímky.

Po roce 1945 to bylo s naší kronikou velmi složité. V tehdejší poválečné době byly v popředí zájmů  jiné záležitosti, a ne obecní kronika. A tak až v roce 1955 byl novým kronikářem jmenován Štěpán Janša, respektovaný občan Hrabové, známý svými protiněmeckými aktivitami během okupace. Jeho zásluhou byly do kroniky doplněny všechny válečné i poválečné události. Jeho blízkým spolupracovníkem byl opět Bohumil Kolich. Svou funkci kronikáře však Štěpán Janša  musel  opustit již v lednu 1959, a to ze zdravotních důvodů.

Kronikářem Hrabové byl pak učitel místní školy Bohuslav  Olšanský. Znali jsem se velice dobře, ve svém profesním životě v tehdejší době  byl poznamenán tím, že jeho tatínek, místní podnikatel, se stal „nepřítelem“ nového režimu a byl dokonce mnoho let vězněn.  Takže jeho syn jmenování do  této  (tehdy nepopulární) funkce nemohl odmítnout. Jako kronikář  si počínal velmi zodpovědně, jeho texty v kronice mají svou kvalitu a také často pověřoval zpracovaváním různých témat  předsedy tehdejších místních spolků a organizací. Což velmi přispělo z dnešního pohledu k zajímavosti kronikářských záznamů.

 Tehdejší kronika končí rokem 1960, kdy také končí existence  relativně samostatné  Hrabové. Naše obec pak byla připojena k městskému obvodu Ostrava - Zábřeh a nastal útlum všech místních aktivit, který trval až do roku 1990.

Oba díly starších kronik Hrabové  byly zásluhou ředitele městského archivu pana Antonína Barcucha  digitalizovány a jsou již mnoho let k dispozici široké veřejnosti,

Po sametové revoluci se obnovil zájem i o místní kroniku. Velmi v tom byla iniciativní paní Irena Polanská, po ní na krátkou dobu Renata Telingerová a od roku 1999 Jaroslav Michalkovič. Od listopadu roku 2016 je kronikářem Hrabové Ivo Šupčík. Zapisovatelkou a spolupracovnicí u  těchto nových dílů kroniky je od roku 2011 paní  Markéta Orkáčová. Tyto zápisy prozatím nejsou digitalizovány, takže nelze posoudit jejich obsah.

Nemohu nezmínit jednu důležitou okolnost. Obecní kroniky mají již delší dobu vážné  konkurenty. Jsou to místní časopisy, webové stránky obcí a  různé další  dokumenty a informace, přístupné široké veřejnosti prostřednictvím internetu. Tam se popisují všechny významné i méně významné události. 

 Změnila se doba a tím i význam obecních kronik. Nejsou již jediným zdrojem informací „pro poučení budoucích generací“.  Možná, že  nastala doba i  pro změnu tradiční formy zápisů. Místo pracného rukopisu  se nabízí využívání moderních počítačových technologií.

Stále jsem přesvědčen, že obecní kroniky mají i nyní svůj význam především v tom, že by měly  zaznamenávat velmi objektivně informace o  aktuálních událostech.  Tedy až  po projednání a schválení textů ročních zápisů  představiteli samosprávy, jako garanta objektivnosti těchto zápisů.  Což se bohužel neděje. Mám asi příliš vysoké nároky na naše zastupitele.

12.3.2018    V.S.