Publikace "Hrabová v období druhé světové války" (2)

Vzpomeňme nyní jmenovitě ty, kteří se konce války nedožili, zahynuli v koncentračních táborech, na popravištích či bojišti. Antonín Adámek, narozen 17. 5. 1912, rolník, odbojově byl činný v „Obraně národa“ – odbojové skupině Matěj. Byl zatčen 4. 7. 1940. Souzen byl Stanným soudem, odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu a zde zahynul 29. 11. 1941. Rudolf Bosák, narozen 5. 5. 1898, horník, zapojen do odbojové organizace KSČ na závodě. Zatčen 5. 12. 1942. 11. 1. 1943 byl odvlečen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 6. 2. 1943 zahynul. Vladislav Čermák, narozen 9. 1. 1923 v Hrabové. Aktivní člen podzemní skupiny „Záře“. Po osvobození Hrabové pomáhá sovětské armádě jako jejich rozvědčík a umírá 3. 5. 1945 ve Fryčovicích, kdy je ubit pažbou německým vojákem. Tento mu po svém bestiálním činu pověsil na krk své identifikační známky. Z tohoto důvodu byl Vladislav Čermák omylem pohřben s padlými německými vojáky v místě. Po zoufalém pátrání jeho rodičů byl omyl napraven a jeho ostatky byly za přispění obce převezeny a pohřbeny v kovové rakvi na našem hřbitově v Hrabové. Jindřich Fluxa, narozen 8. 4. 1914, dělník, vedoucí odboje trojskupiny KSČ. Zatčen 22. 1. 1940, avšak 6. 3. 1940 byl propuštěn. Znovu byl zatčen 18. 3. 1941, s návrhem koncentračního tábora, skupiny I. Byl odvezen do Osvětimi dne 11. 9. 1942, kde 11. 11. 1942 zahynul. Karel Gajdošek, narozen 28. 3. 1895, dělník, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 5. 12. 1942. Dne 18. 1. 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam zahynul 3. 2. 1943. Josef Hranický, narozen 15. 3. 1914, soustružník, činný v odbojové organizaci Obrana národa – skupina Ing. Knejzlík ve Vítkovických železárnách. Zatčen 19. 9. 1941. Po vyhlášení I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 22. 7. 1942 zahynul. Augustin Kijonka, narozen 9. 8. 1899, zámečník, činný v odbojové organizaci KSČ a národním revolučním výboru. Zatčen 2. 10. 1942. Dne 1. 12. 1942 odvezen do Vratislavi, kde byl 19. 4. 1943 odsouzen k smrti a 1. 7. 1943 sťat gilotinou. Vítězslav Klíž, narozen 4. 1. 1893, horník, zapojen do odbojové organizace KSČ v závodě. Zatčen 5. 12. 1942, v lednu 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, tam zahynul 6. 2. 1943. Oskar Linhart, narozen 11. 12. 1909, elektrikář, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 19. 9. 1941. Po vyhlášení I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 28. 10. 1942 zahynul. Adolf Lýko, narozen 8. 6. 1908, dělník, zapojen do odbojové organizace „Obrana národa“ – skupina Ing. Knejzlík ve Vítkovických železárnách. Zatčen 29. 10. 1941 a v době I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul 18. 9. 1942. Arnošt Mutina, narozen 12. 1. 1909, elektrikář, činný v odbojové organizaci Obrana národa – skupina Matěj. Zatčen 25. 10. 1940. V době I. stanného práva byl odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, tam zahynul 1. 12. 1941. Jan Olšanský, narozen 2. 6. 1875, kotlář, zapojen do odbojové organizace KSČ. Zatčen 21. 2. 1940 a odsouzen na 1 rok a 2 měsíce ve Vratislavi, 14. 1. 1942 odvezen do koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kde za necelý měsíc, 8. 2. 1942, zahynul. František Pánek, narozen 21. 6. 1903, dělník, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 5. 12. 1942 a 18. 1. 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul 23. 2. 1943. Ferdinand Peřina, narozen 22. 11. 1901, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 5. 12. 1942. V lednu 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 16. 3. 1943 zahynul. Alois Stibor, narozen 9. 4. 1919, posluchač vysoké školy technické v Praze. Zapojen do odbojové organizace „Obrana národa“ – skupina Matěj. Zatčen 6. 12. 1941. V době I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 14. 4. 1942 zahynul. Josef Svoboda, narozen 25. 11. 1911, dělník, činný v odbojové organizaci „Obrana národa“ – skupina Ing. Knejzlík ve Vítkovických železárnách. Zatčen 19. 9. 1941 a po vyhlášení I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul 27. 5. 1942. Josef Závada, narozen 28. 12. 1898, úředník, zapojen v domácím odboji. Zatčen 17. 9. 1940 a v době I. stanného práva deportován do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 19. 7. 1942 zahynul. Po tomto hrdinovi se jmenuje naše Závadova ulice. Karel Závada, narozen 23. 3. 1905, soustružník, zapojen do odbojové organizace „Obrana národa“ – skupina Ing. Knejzlík ve Vítkovických železárnách. Zatčen podruhé 18. 12. 1941 a po vyhlášení I. stanného práva odvezen v lednu 1942 do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul dne 20. 5. 1942. Augustin Zdražila, narozen 3. 12. 1910, hutník, činný v odbojové organizaci KSČ jako velitel místní skupiny a člen základní trojky. Zatčen 25. 7. 1942. Dne 1. 12. 1942 odvezen do Vratislavi, kde byl 22. 1. 1944 odsouzen k trestu smrti. Popraven gilotinou dne 25. 5.1944. Kamila Vlčková, narozena 15. 6. 1890 v rodině hrabovského hostinského Sigmunda Turandta. Byla uvězněna gestapem z důvodu rasové perzekuce dne 10. 11. 1941 a usmrcena v plynové komoře v Osvětimi dne 20. 10. 1942.

Poznámka: Publikováno v Hrabovských novinách u příležitosti 80. výročí konce 2. sv. války a osvobození Československa.

Neděle 4. května 2025         V.S.