Publikace "Hrabová v období druhé světové války" (6)

Vzpomínky Miroslavy Juráskové, roz. Bienašové

Paní Miroslava, ročník 1930, bydlí v rodinném domku č. p. 3/278 u Paskovské ulice na konci Hrabové nedaleko statku. Na květnové dny 1945 vzpomíná takto: Válečné dny jsme prožili jako všichni ostatní ve sklepě. Náš dům měl dva byty, každý dvě místnosti. Do jedné místnosti bytu blíže k Paskovské se nastěhovali dva ruští důstojníci, jeden starší a jeden mladší. Staršímu se říkalo „Čert“. Oba byli letci. V druhé místnosti byla ošetřovna raněných ruských vojáků, za kterými docházela každý den ruská lékařka. Pak jsme se dozvěděli, že zahynula v Paskově.

 Také já jako některé okolní děti jsem letěla v ruském letadle, letiště bylo na louce nedaleko našeho domu. Na naší zahradě bylo umístěno dělo. U tety Berty Linhartové, na dnešní Slínové ulici, měli vydlážděný dvůr a každý večer tam tancovali ruští vojáci s okolními děvčaty. Ještě si vzpomínám, že nedaleko na zahradě u Hájkových (Na Rozvodí ) byli pohřbeni vojáci, ale jestli němečtí nebo ruští, to nevím.

Na strýce Oskara Linharta, který zahynul v koncentráku, si příliš nepamatuji. Jen vím z vyprávění mé maminky, jeho sestry, že ho naposled viděla, když jel na kole do Ostravy a řekl ji, že jede na gestapo, kam ho pozvali k výslechu. Domů se již nevrátil.

Na zahradě před naším domem měli vojáci z letiště parkoviště aut, a když bylo letiště zrušeno, byla zahrada rozryta od aut a tatínek to musel dlouho opravovat.

Miroslava Jurásková, listopad 2015.

Poznámka Vladimíra Slavíka, který byl v prosinci 2014 přítomen uvedenému vyprávění:

V prostoru bývalých rybníků v jižní části Hrabové bylo v květnových dnech roku 1945 zřízeno polní letiště Sovětské armády, vybavené (dle popisu pamětníků) letouny typu Polikarpov PO 2, lidově nazývanými „kukuruzník“ a německými vojáky pro charakteristický zvuk motoru „létající šicí stroj“. Tento typ letadla byl používán k různým účelům, jako např. sanitním, průzkumným, jako štábní letoun, ale i jako bombardovací. V otevřených stanovištích seděl vpředu pilot a vzadu cestující. Stroj byl velmi jednoduché konstrukce, běžné závady se daly snadno opravit. Díky tichému chodu motoru byl využíván i k bombardování z malých výšek, často i v noci. Hmotnost letounu byla pouhých 700 kilogramů, maximální rychlost činila 150 kilometrů za hodinu. Mohl být vyzbrojen i kulomety, unesl pumy do váhy 250 kilogramů. Dolet měl 500 kilometrů, dosah 4 tisíce metrů. Celkem bylo vyrobeno během války v SSSR přes 30 tisíc těchto strojů.

Publikováno v Hrabovských novinách u příležitosti 80. výročí konce 2. sv. války a osvobození Československa.

Středa 14 . května 2025        V.S.