Publikace Martina Slepičky

Dočetl jsem novou publikaci PhDr. Martina Slepičky, Ph.D. a neodolal sem o ní napsat několik poznámek i pro Hrabovské noviny.

Martinova kniha má název „Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě – Hrabové“ a vyšla v roce 2024 u příležitosti 20. výročí obnovy tohoto kostela po požáru v roce 2002. Je výjimečná nejen obsahem, ale i jeho zpracováním. Na rozdíl od většiny jiných knih s historickým obsahem se tato čte „jedním dechem“, je napsaná výbornou češtinou, obsah doplňuje mnoho velmi kvalitních fotografií jak osob, tak i středověkých písemných památek. Pozoruhodná je i fotografie kostela na obalu knihy, osvětlena zapadajícím sluncem.

Několik slov o autorovi:  Martin Slepička se narodil  v roce 1993 a prožil většinu svého života v Hrabové. Otec i matka jsou učiteli. Jeho starší bratr Jan je římskokatolickým knězem. Martin po maturitě absolvoval  Filozofickou  fakultu Ostravské univerzity a pokračoval na téže univerzitě v doktorském studiu, které úspěšně dokončil v roce 2023. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří dějiny středověku se zaměřením na církevní a kulturní dějiny. V současné době pracuje jako odborný asistent pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a trvalé bydliště má v obvodě Ostrava Jih.

Prvá část publikace je svým rozsahem největší a pojednává o dějinách hrabovské farnosti, o stavbě kostela, o době před i pobělohorské a konfesních svárech, o filiálním postavení kostela a vzniku hrabovské lokálie, o snahách vybudovat zděný kostel, o osudech farnosti v době totality, o událostech po roce 1989, o požáru kostela a o jeho obnově.

Druhá část publikace pojednává především o technických parametrech tohoto objektu, o zničených uměleckých památkách následkem požáru včetně velmi cenných zvonů a o současném interiéru obnoveného kostela.

Třetí část publikace pojednává o patronce kostela sv. Kateřině Alexandrijské, o její středověké popularitě a o úctě, kterou k ní choval i císař Svaté říše římské Karel IV.

Čtvrtá část publikace obsahuje výčet a životopisy všech duchovních správců zdejšího kostela, výpomocných duchovních a zasvěcených osob pocházejících z Hrabové.

Bohaté na informace jsou i přílohy, obsahující dějiny hrabovské farnosti, jmenné seznamy hrabovských duchovních správců a výpomocných duchovních.

Závěrečná část publikace obsahuje seznam použitých pramenů a literatury, seznam vyobrazení a jmenný rejstřík.

Autor publikace prostudoval všechny více i méně dostupné materiály o zdejším kostele a souvisejících tématech, a seznámil s těmito své čtenáře. Možná se mýlím, ale záměrem autora bylo i poukázat na poměrně výrazný vliv české reformace v předbělohorském období. Za významné považuji soustředění údajů o všech zdejších duchovních a jejich pomocnících. Jejich profesní schopnosti a výsledky pastoračního působení byly různé. Každý z nich se však snažil prosazovat u zdejšího obyvatelstva křesťanský způsob života, někteří s většími, jiní s menšími úspěchy.

Možná se brzy dočkáme další publikace Martina Slepičky o historii Hrabové. Zajímavých témat je ještě mnoho.

Čtvrtek 26. prosince 2024         V.S.