Nynější snaha o plánování rozvoje naší obce (viz elaborát „Strategie městského obvodu Hrabová – Hrabová 2040) není prvním pokusem tohoto druhu.
První pokus o toto plánování je z roku 1985, a příslušnou studii sestavili odborníci z tehdejší firmy DROPUS na objednávku tehdejšího Národního výboru Ostravy. Tento plán se mi nepodařilo dohledat.
Následoval „Regulační plán Hrabové“ , který zpracoval tehdejší Útvar hlavního architekta MMO v roce 1992. Ten mám ve svém archivu.
Od té doby již uběhlo 26 let a je zajímavé, jak viděli tehdejší představitelé města Ostravy budoucnost Hrabové.
V úvodu této studie se zdůrazňuje, že Hrabová je nedílnou součástí zástavby města a jejím územím prochází inženýrské sítě celoměstského charakteru (středotlaký plynovod, vodovodní přivaděč Krmelín - Muglinov atd.) a dopravní trasa celostátního významu, silnice I/ 56, Místecká.
Uvedená studie obsahuje i trasu vedení jižní tangenty, navrhují se plochy pro výstavbu rodinných a činžovních domů, plochy veřejné zeleně, plochy pro rekreaci a přehodnocuje se technická infrastruktura území.
V oblasti západně od ulice Místecká se počítá s územní rezervou pro ekologicky neškodné provozovny a pro skladová hospodářství.
Občanská vybavenost je situována kolem ulice Paskovské. S novou výstavbou RD se plánuje mimo původní intravilán na východní i západní straně obce.
S likvidací haldy Vítkovických železáren se tehdy ještě neuvažovalo, po rekultivaci se tato plocha měla využívat k rekreaci. Území v okolí odkalovacích nádrží Pilíky se mělo zalesnit.
Regulační plán Hrabové počítá s umístěním rozvodny 110/10 kV, respektuje odvodnění sídliště Dubina a vymezuje trasu pro horkovod Havířov – Jižní město.
Řešené území plní především funkci obytnou a výrobní. Další výstavba nových RD se předpokládá jak na volných parcelách kolem ulice Paskovské tak především ve východní a západní části území.
Občanská vybavenost je soustředěna jednak v sídlišti Šídlovec (školská a zdravotnická zařízení, maloobchod) jednak podél ulice Paskovské v okolí kostela sv. Kateřiny.
Územní rezerva pro eventuální druhé lokální centrum je držena v jižní části obce.
Se zemědělskou výrobou se již příliš nepočítalo. Stávající objekty se měly zlikvidovat nebo přeměnit na jiné využití.
Jedinou výraznější plochou veřejné zeleně je park v sídlišti Šídlovec, ostatní plochy jsou zanedbatelné.
Tato urbanisticko – architektonická koncepce respektovala městský charakter severní části (Šídlovec) a vesnický charakter ostatního území obce.
V okolí kostela sv. Kateřiny by mělo vzniknout nové centrum obce s náměstím, kterým bude probíhat stávající dopravně odlehčená komunikace Paskovská, vybavena parkingy a zpřístupňující celý prostor vybavený obchody a službami. Počítalo se s rekonstrukcí budovy fary, budovy bývalé školy, s dostavbou přilehlého nároží a odstraněním estetických a dopravních závad v tomto úseku. Na východní straně budoucího středu obce se počítalo s výstavbou objektů s převládající občanskou vybaveností a eventuálně i s bytovými domy se dvěmi až třemi podlažími a s podkrovím.
Tolik to podstatné, co jsem vyčetl z tohoto objemného elaborátu, který sepsali tehdejší odborníci z Útvaru hlavního architekta města Ostravy.
V příštích dnech se v Hrabovských novinách zmíním o některých dalších zajímavostech, které obsahoval tento plán z roku 1992.
Uvedené plány přestaly být reálné po schválení prvního Územního plánu Města Ostravy v roce 1994. O podrobnostech se lze dočíst v radničním periodiku Ostravská radnice č. 8 z roku 2000.
13. 8. 2018 V.S.