Ve struktuře obecních rozpočtů je tato skupina příjmů uvedena zcela nevhodně položkou 1341- poplatek ze psů. Pokládám to za necitlivý a a nevhodný přístup autorů rozpočtové legislativy a metodiky k problematice rozpočtů. Jako by nemohla být na prvém místě této skupiny obecních příjmů uvedena mnohem významnější položka, na příklad daň z nemovitých věcí. Proč právě poplatek ze psů?
Ale co s tím naděláme. Nic. A proto jak ve všech obcích ČR tak také i v rozpočtu Hrabové je na prvém místě příjmů této skupiny poplatek ze psů, v našem případě ve výši 138 tis. Kč.
Dále z těch významnějších položek to jsou poplatky za různé úřední úkony (třeba za stavební a jiná povolení) ve výši 300 tis. Kč a především pak daň z nemovitých věcí ve výši 13 mil. Kč. Této položce našeho rozpočtu bude věnován v HN samostatný článek.
Celkem se počítá v položce daňových příjmů v rozpočtu Hrabové na rok 2018 s částkou 13 528 tis. Kč.
Pro zajímavost uvedu, jaké byly daňové příjmy v rozpočtu Hrabové v minulých letech. Údaje jsem čerpal ze závěrečných účtů.
V roce 2013 – 13 601 tis. Kč, v roce 2014 – 13 756 tis. Kč, v roce 2015 - 14 014 tis. Kč, v roce 2016 – 14 197 tis.Kč.
Tedy je zřejmé, že rozpočet Hrabové pro rok 2018 má v této položce rezervu cca 700 tis. Kč. V odborné literatuře o rozpočtech se dočteme, že vytváření různých neopodstatněných rezerv není vhodné. Tyto peníze nemohou být pak „zapojeny“ do výdajové části rozpočtu a nepřináší žádný užitek.
Nakonec ještě několik poznámek k poplatku ze psů. Je to taková zvláštní záležitost. Jistě si mnozí občané ve vesnické části obce kladou otázku, proč musí platit poplatek ze psa. Proč ne ze slepic, koček a podobně. Vždyť pes se většinou pohybuje pouze na parcele majitele a nezpůsobuje žádné škody, na které by musela doplácet obecní pokladna. Ale taková je zažitá zvyklost a nic s tím nenaděláme. Tato daň pravděpodobně vznikla v daleké minulosti a všichni si již na to zvykli a nikdo proti ní neprotestuje.
V Ostravě jsou tyto záležitosti upraveny OZV č. 17/2015, podle které musí platit tento poplatek i majitelé rodinných domů, pokud jsou vlastníky těchto svých miláčků. Naštěstí v Hrabové tato částka není nikterak vysoká, je to pouhých 180 Kč. Ale jde o princip a logiku. Nižší taxu (120 Kč) mají v Polance, nejvyšší (200 Kč) v Třebovicích.
Dovolím si zde ještě jednu úvahu. V daleké minulosti měli představitelé obcí na pokrytí nezbytných potřeb právo vyhlašovat různé místní daně. Pokud by se tato pravomoc zachovala až do dnešních dnů a já byl hrabovským starostou, pak bych určitě prosazoval místní daň na osobní motorová vozidla ve vlastnictví místních občanů. Ať již s pobytem trvalým nebo přechodným. Je jich v Hrabové asi 1 500 a při roční dani (dejme tomu) 1000 Kč z jednoho auta by do obecní pokladny přibyl 1,5 mil. Kč jako poplatek za zhoršenou kvalitu vzduchu a jako příspěvek na stavbu různých retardérů a parkovišť na území obce.
Jako pozorovatel okolního dění mě udivuje v oblasti osobní dopravy následující skutečnosti. Nejmenovaný místní občan k překonání vzdálenosti cca 100 m nepoužívá své nohy, ale svůj automobil. Při jízdě do Ostravy nebo i jinde převážná část majitelů aut nepoužije autobusy MHD, ale své auto. A tak autobusy a tramvaje jezdí poloprázdné a město řeší problém rostoucích škodlivých exhalací a řadu dalších problémů, vznikající následkem provozu aut.
Ale to jsem se až příliš „rozkecal“ a prosím mé čtenáře za prominutí.
9.3.2018 V.S.