Slovo lékaře (4)

Slovo lékaře 4 – Zdravotnictví má problémy   I. díl

    Zajišťovat dostupnost kvalitní a bezpečné zdravotní péče pro každého, kdo ji potřebuje  - to je smyslem našeho zdravotnictví. České zdravotnictví postupně schopnost plnit tento základní úkol postupně ztrácí. Používám silná slova a pokusím se vysvětlit, proč taková razance. Na zhoršující se kondici našeho zdravotnictví se podílí pět základních problémů, které jsou v  příčinné souvislosti.

1. Chybějící pracovní síla

    Podhodnocená cena lidské práce ve zdravotnictví je příčinou falešně vysoké efektivity systému. Zdravotníci nechtěně statují v roli nedobrovolných sponzorů zdravotnictví. 20 % mladých lékařů odchází do ciziny po promoci. Proč? Nástupní plat u nás činí 23.400,- Kč – pokud má mladý kolega ještě to štěstí, že vůbec dostane pracovní smlouvu s  úvazkem 1,0. V německé univerzitní nemocnici dostane 4220,- Euro, tedy 5x více. Tyto mladé lidi učím a mám platové informace od nich z  první ruky. Náboráři z  Rakouska a Německa v Praze pořádají mezinárodní JOB days pro zdravotnický i ošetřovatelský personál – o tom někdy příště. Lékaři - masochisté, kteří se přesto rozhodnout zůstat v republice, se navíc musí nějak vypořádat s velmi nepřátelským systémem specializačního vzdělávání. Rovněž musí akceptovat neustálé porušování zákoníku práce v  našich nemocnicích, především v oblasti přesčasové práce. Výsledné personální obsazení je dnes mnohde tristní. Více než 23 % lékařů je ve věku nad 60 let. Někteří politikové ve spolupráci s premiérem a ministerstvem zdravotnictví přišli na „báječný“ nápad. Nahrazují naše lékaře cizinci (Ukrajina, Rusko, postsovětské republiky, Čína). V současné době jich především v krajských nemocnicích pracuje přes 400. Lékařská komora však upozorňuje, že tito lékaři v naprosté většině neovládají dostatečně češtinu, nemají naše odborné atestace, chybí jim přezkoušení odbornosti, chybí jim znalosti z naší farmakologie, tj. neznají naše léky. Je naprostým hazardem nechat je pracovat s našimi pacienty. Mantra pro media, že cizinci budou pracovat pouze za dohledu zkušeného českého kolegy, je nepravdivá. Kompetentní lékaři - školitelé v mnoha nemocnicích se už prakticky nevyskytují, nebo mají na starosti tolik cizinců, že se jim nemohou dostatečně věnovat, kontrolovat a učit je. Mnozí hejtmani - vedeni snahou o rychlé a populistické vyřešení personální situace v jejich nemocnicích - přesto volají po dalších lékařích z ciziny (Vildumetzová, Čunek aj.), ignorují a zlehčují námitky ČLK. Osobní zodpovědnost za nevyhnutelné poškození pacientů však určitě nepřijmou a budou volat po okamžité nápravě a potrestání „viníků“ v případě komplikací, které zákonitě dříve nebo později nastanou. Připomínám pro laickou veřejnost, že český lékař je k první atestaci připuštěn nejdříve po 3 až 4 letech po absolvování nesmírně náročného kolečka, vedeného učiteli pouze na akreditovaných pracovištích. Musí splnit řadu dalších náročných podmínek (mj. jazykových). Ke druhé atestaci se propracuje nejdříve za další 3 roky po první za ještě přísnějších podmínek. Pokud u zkoušky neuspěje, musí přepracovat atestační písemnou  práci a na opakování zkoušky se může dostavit nejdříve za rok. Český lékař se tedy může přihlásit do konkurzu na jakékoliv vedoucí místo nejdříve za cca 7 let nesmírně náročného individuálního studia po promoci na lékařské fakultě.

Ministerští úředníci a hejtmani se ovšem bohorovně snaží veřejnosti namluvit, že cizinec to zvládne všechno do jednoho roku vč. ovládnutí češtiny?! Typická ukázka nekompetentního rozhodování politiků bez vyvození osobní zodpovědnosti. Jen čekám, kdy nechají operovat žlučník vaší babičky samostatně začínajícímu lékaři bez atestace, nebo cizinci, se kterým se personál a pacienti nedomluví.

2. Nedostatek peněz

    Suchá fakta: výdaje na zdravotnictví v ČR patří k nejnižším v rámci Evropské unie. Platí to nejen v číslech absolutních, ale i po zohlednění parity kupní síly nebo přepočet na podíl HDP.

Na celém světě vzhledem ke stárnutí populace a souvislosti s delším věkem dožití se neustále zvyšují náklady na zdravotnictví. V této dynamice bohužel také zaostáváme a jsme pod průměrem EU a OECD. V současné době vydáváme 7,1% HDP na zdravotnictví a to rozhodně nestačí. Země OECD na zdravotnictví vydávají v průměru 8,9%, USA ještě podstatně více. Pro lepší představu v Rakousku je to 9,5% HDP, v Německu 11,3 % HDP a v  Nizozemsku 10,9 % HDP. Naše politická reprezentace v čele s miliardářem - oligarchou si nechce uvědomit, že pouze zdraví lidé tvoří nezbytnou pracovní sílu, která nám stále více chybí, jen zdraví jedinci mohou tvořit hodnoty a platit daně. Navíc zdravotnictví je významný zaměstnavatel i objednavatel služeb a zboží - plní tedy zároveň důležitou sociální funkci. Pan premiér si předvídavě pro sebe vyzobnul  z  našeho zdravotnictví výnosná pracoviště na léčbu neplodnosti a umělé oplodnění s převážně zahraniční klientelou, která platí hotově. No comment.

Děkuji všem laskavým čtenářům, zajímajících se o zdravotnictví, kteří dokázali trpělivě přečíst můj článek. V několika málo dnech zveřejním v  II. dílu Slova lékaře 4 analýzu dalších tří příčin problémů současného zdravotnictví.

Září 2018                                                                               MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

Pozn.:  autor působil jako poradce ministra zdravotnictví, předseda a místopředseda odborných komisí MZ ČR, místopředseda odborné společnosti Nemocí z povolání ČLS  J. E. Purkyně, recenzent, publicista, soudní znalec a externí učitel na LF UK v Praze.