Takto byla v době stavby v letech 1947 – 48 oficiálně nazývána železniční trať, vedená přes území Hrabové. Skončila neslavně, cílové stanice v Brušperku nebylo nikdy dosaženo.
Tato stavba byla v poválečných letech častým předmětem diskuse jak mezi občany tak i v tehdejších orgánech místní správy. Konkrétně 2. 5. 1947 informoval obecní tajemník Walter členy Obvodní rady, že projekt tratě byl již schválen Zemským národním výborem a brzy se zahájí stavební práce.
Na vybudování této tratě měly velký zájem Vítkovické železárny. Mimo dopravy svých zaměstnanců z těchto končin měla být údajně trať využívána v nočních hodinách i pro dopravu vápence a páleného vápna ze Štramberka pro potřeby vítkovických vysokých pecí a oceláren.
Ke stavbě malodráhy na katastru Hrabové měli velké výhrady vlastníci pozemků, ležících na trase tratě. Proto byla svolána na den 7. 5. 1947 veřejná schůze, kde se měly tyto problémy řešit.
Jako zástupce investora se dostavil z Vítkovických železáren ředitel stavebního úseku ing. Polášek, který vysvětlil důvody stavby a zdůraznil její výhody i pro obyvatelstvo Hrabové. Za ÚNV Ostrava se dostavil ing. Paluška.
Místní občan Augustin Míček prohlásil, že stavba, vedoucí v navrhované trase poruší draze vybudovaný meriolizační systém a povede k zamokření okolních pozemků a pro občany Hrabové nemá žádný přínos. Ant. Adámek popsal nesnáze, které vzniknou majitelům pozemků jejich přepůlením a projevil lítost nad tím, že nebyly akceptovány dřívější návrhy na změnu trasy. Přečetl také memorandum, které bylo zasláno jménem postižených rolníků Zemskému národnímu výboru.
V tomto memorandu se požadovalo, aby dráha vedla těsně vedle silnice Ostrava – Místek po její východní straně. Podle autorů memoranda nemá dráha pro obyvatelstvo Hrabové žádný význam, těm stačí původní zastávka u benzinových pump, železniční stanice Vratimov a autobusové spojení s Ostravou.
Zástupce železáren projevil vůli vypracovat alternativní projekt tratě, požadoval však souhlas majitelů potřebných pozemků. Jinak by nebylo možno v dohledné době započít se stavbou.
Předseda Obvodní rady L. Sobek ocenil dobrou vůli VŽ a nechal přečíst rezoluci, vypracovanou Obvodní radou. Uvádělo se v ní, že nebyly respektovány požadavky bývaného národního výboru na umístění tratě, které obsahovaly jak zájmy občanů tak zájmy stavebníka. Nyní dráha přetne pozemky, které tím budou zcela znehodnoceny. Požaduje se, aby za základ stavby byl vzat původní návrh. Tato rezoluce byla pak přítomnými občany schválena.
Přítomný zástupce VŽ ing. Čermák pak smluvil pochůzku po nové trati, které se zúčastní za Obvodní radu předseda L. Sobek a za občanstvo Antonín Adámek a Antonín Piskoř. Pak byla tato schůze zakončena.
O dalších jednáních mezi Hrabovou a VŽ ve věci stavby malodráhy Komárek se nedochovaly žádné písemné doklady. Skutečností je, že požadovaná trasa v blízkosti silnice Ostrava- Místek nebyla akceptována. Žádné další a protesty majitelů pozemků, kteří měli z této stavby velké obavy, se již nekonaly. Nebo se konaly, ale byly neúspěšné.
Stavební povolení bylo vydáno v r. 1947. Na novém úseku se vybudovaly dvě zastávky, Hrabová-Břehy a Hrabová-Ščučí. Provoz na trati byl zahájen 24. 10. 1948. Obavy z narušení drenážního systému se nepotvrdily a i potíže s přístupy na rozdělené pozemky nebyly asi tak vážné. Tato tramvaj sloužila občanům Hrabové až do r. 1975, a to k jejich plné spokojenosti. Původní plány Vítkovických železáren o prodloužení až do Brušperka a dokonce až do Frenštátu nebyly nikdy realizovány.
Jako pamětník musím zmínit, že nově postavenou tramvajovou linku do Vítkovic a Ostravy využívalo mnoho občanů Hrabové. Autobusová doprav tímto směrem byla tehdy nedokonalá. Autobusy jezdily přeplné a jízdní řády se často nedodržovaly. Naproti tomu Komárek jezdil přeně podle jízdního řádu. Je velká škoda, že tato trať musela být při rekonstrukci Místecké ulice zrušena.
8. 8. 2016 V.S.