Ne všechna tuzemská města mají stejný systém řízení jako má Ostrava. Tedy existenci městských obvodů s místním zastupitelstvem, radou a místním úřadem. Toto řešení je velmi komfortní, ale také drahé.
Tak třeba nedaleká Olomouc ( 100 tis. obyvatel) je spravována celoměstským zastupitelstvem, radou a magistrátem. V jednotlivých městských částech působí pouze komise, které jsou pojítkem mezi vedením města a městskými obvody.
Úplně jiný systém mají v Opavě (57 tis. obyvatel). Město je spravováno jako celek zastupitelstvem, radou a magistrátem. V městských čtvrtích působí zastupitelstva, která mají starostu a 7 až 11 zastupitelů a miniaturní místní úřad s nezbytným personálem.
V Hradci Králové (93 tis. obyvatel) je kromě městského zastupitelstva 25 komisí, které řídí činnost místních samospráv v jednotlivých částech města.
Raritou jsou České Budějovice (100 tisíc obyvatel). Nejsou zde městské části, město je jednolitým celkem, řízené jediným zastupitelstvem, radou a magistrátem. Snahy o osamostatnění některých oblastí se nesetkaly s úspěchem.
Proč se o těchto záležitostech zmiňuji? Mám pro to následující důvod. Nejsem si jist, že v současné době odpovídá současný způsob veřejné správy v našich městech dnešním potřebám.
Za posledních cca 30 let vyrostla úplně nová generace, která má (ve srovnání s těmi dřívějšími) zcela nové priority. Tedy snahu prožít „suprový“ život. Naši mladí spoluobčané mají k tomu vynikající podmínky, a to jak materiální tak i další. Především možnost cestování po celé planetě, možnost komfortního bydlení, snadnou dostupnost vzdělání a využívání všech dalších nynějších výdobytků.
Zájem většiny příslušníků nové generace o komunální záležitosti se postupně ztrácí. V jejich očích je to plýtvání časem, který pak chybí pro provozování mnohem atraktivnějších zálib a činností. Svědčí o tom i malá volební účast občanů při komunálních volbách.
Pokud je tomu skutečně tak, je na čase přizpůsobit i řízení věcí veřejných těmto novým trendům. Mohlo by se tak ušetřit mnoho peněz.
2.5.2018 V.S.