Česká televize ČT 2 si letos vybrala pro přenos půlnoční vánoční mše kostel v nedaleké Staré Bělé, a volila správně. Doufám, že s tím souhlasí většina diváků, kteří tento pořad shlédli.
Mě oslovily nejenom jednající osoby, ale i zvláštní atmosféra místa děje. Pan farář, jeho okolí (ministranti a další pomocníci) byli vynikající, stejně jako hudební doprovod (varhanice, pěvecký sbor a další muzikanti).
Působivé byly i záběry kameramanů do řad přítomných občanů. Byli to místní občané všech věkových skupin. Působili na mě jako spokojení a sebevědomí lidé, kteří přišli na půlnoční mši vyjádřit svou náležitost nejenom k církvi, ale i k místní komunitě.
Ve včerejším článku jsem popsal historii vzniku zdejšího kostela. Využiji dnešní příležitosti i k tomu, abych uvedl některé další podrobnosti.
Záhy po dostavbě se ve zdivu obvodových stěn objevily trhliny a okolí kostela muselo být důkladně odvodněno. Možná se projevila skutečnost, že kostel byl postaven na mistě bývalého hřbitova. Časté vichřice v letech 1833-34 vychýlily věž natolik, že byla nutná její důkladná oprava. V roce 1862 byla věž opatřena hodinami. V těchto letech byla původní šindelová střešní krytina nahrazena měděným plechem. Za pozornost stojí i vzpomínka na místní farníky, kteří zahynuli na bojištích 1.sv. války. Jejich jména jsou vytesána do mramorových desek naproti vchodu do lodi kostela.
V průběhu let byl kostel neustále vylepšován. Pokud jde o plastiky, je zde Cyril a Metoděj, Jan Nepomucký, Anežka Česká, František z Asisi, sv. Vojtěch, sv. Sarkander, sv. Ludmila, sv. Václav a mnoho dalších. Z obrazů pak sv. Barbora, sv.Marie s Ježíškem a sv. Jan z Nepomuku. Autoři těchto uměleckých děl pocházeli z Opavy, Nového Jičína a z Příbora.
Za uplynulých cca 200 let se zde vystřídaly desítky farářů. Někteří více, jiní méně byli u věřících oblíbeni. Ale všichni měli ambici tento svatostánek zvelebovat. Výsledkem je veliké množství různých uměleckých děl.
Kostel sv.Jana Nepomuckého ve Staré Bělé je jeden z mála chrámových staveb v ostravském regionu, které se zachovaly v původní podobě až do dnešních dnů.
25.12.2019 V.S.