Volební preference Hrabovjanů

V komunálních volbách je v Hrabové  dlouhodobě preferována ODS, ve volbách  parlamentních a do EU je to  v posledních letech Babišovo hnutí ANO.

Nemá to logiku. Proč jsou preference voličů v obou případech tak rozdílné? Vždyť  obě tato politická seskupení  mají protichůdné cíle a jejich představitelé  si nemohou  přijít na jméno.

Takže volič XY volí do zastupitelstva Hrabové kandidáty ODS a do parlamentu a do EU kandidáty hnutí ANO. Z toho vyplývá, že vliv místních mediálních prostředků na názory obyvatelstva je minimální. Proč občané neslyší na argumenty zdejších komentátorů? Proč nepreferují i ve volbách do parlamentu a do EU představitele pravice nebo ČSSD, resp. KDU-ČSL?    To je zajímavá otázka. 

Celkem pozorně sleduji obsah místních  mediálních prostředků, do kterých přispívají někteří místní občané. Ještě nikdy jsem se  v nich nesetkal s komentářem nebo jiným písemným materiálem na  podporu hnutí ANO.  A přitom u většiny voleb, včetně těch posledních do EU,  má  toto hnutí nad ostatními  politickými stranami výraznou převahu.

Vyplývá mi  z toho, jak málo ovlivňují místní sdělovací prostředky  zdejší  veřejné mínění.  Hodí se zde přísloví „psi štěkají a karavana kráčí nerušeně dál“. Asi tito komentátoři  nemají u obyvatelstva potřebnou prestiž. 

Proč hnutí ANO  je u voličů tak úspěšné? A to nejenom v Hrabové.  Vždyť  podle rétoriky  ODS  a  dalších pravicových politických stran na to nemají nárok!

 Podle jejich argumentace proto, že v  čele hnutí stojí bývalý agent STB, miliardář a trestně stíhaná osoba.  Vládu  pod vedením Andreje Babiše udržují při životě ještě k tomu všemu komunisté, finanční politika vlády je populistická a vede stát do záhuby atd.  Tyto argumenty ale u voličů nemají potřebnou váhu.

Mám na to  následující názor. Mentalita obyvatelstva, jejich životní preference a politické chování je výsledkem dlouhodobého vývoje. Velikou úlohu zde má kvalita školní výuky,  intelektuální úroveň vrstvy národa, které se nepřesně říká „inteligence“ a v neposlední řadě i časový faktor. Voliči ochotně reagují na sliby o zajištění rúzných  okamžitých materiálních požitků a neberou v úvahu i možná jejich negativa.  

Výraznější změny nelze očekávat ze dne na den. Opět mě napadá bliblický  příběh Mojžíše, jehož putování s kmenem Izraelitů  z Egypta  do země zaslíbené nebylo vůbec jednoduché a trvalo mnoho let.

Na závěr jeden poznatek, který možná zaujme i čtenáře HN.  Potomci  Izraelitů i v moderní době mají pověst velmi  schopných a úspěšných lidí.  Na důkaz tohoto tvrzení se uvádí vysoký počet Židů, kteří za své zásluhy byli vyznamenáni Nobelovou cenou.

Jejich výjimečné schopnosti jsou vysvětlovány různě, a mě nejvíce zaujalo   následující zdůvodnění:

1. Odjakživa byla pro židovské chlapce povinna docházka do synagogy, kde je  místní rabín  naučil i písmu. Takže si  ti zvídavější  mohli v dospělém věku  přečíst i všechny  písemné texty  tehdejších mudrců, a to nejen ty náboženské.  To asi ve starověku a středověku nebylo běžné. Povinná školní docházka  v Evropě se uskutečnila relativně teprve nedávno.

2. Údajně při výběru nevěsty pro židovského chlapce  požádali rodiče o spolupráci rabína. Ten vybral z místní  židovské komunity ženu, která by svými  vlastnostmi  mohla umožnit harmonické manželství, včetně optimálních podmínek pro výchovu dětí.  Vznikalo tak po mnoho pokolení velmi kvalitní potomstvo.

Tento dovětek nemá nic společného s volebními preferencemi hrabovjanů, ale možná, že čtenáře  HN zaujme více jak uvedené  povolební téma. A nakonec i tento dovětek o Izraelitech  není pro dané téma zcela bezvýznamný.

27. 5. 2019      V.S.