Vot - eto vaše dělo

V listopadu letošního roku  uběhlo čtyřicet let od smrti někdejšího vedoucího představitele Sovětského svazu, Leonida Iljiče Brežněva. Připomenu podstatná fakta z jeho života.

Narodil se v roce 1906 ruským rodičům v městečku Kamenskoje na východě Ukrajiny. V této oblasti byla záhy  po vzniku SSSR  zahájena rozsáhlá výstavba hutnického  průmyslu.  Mladý  Brežněv vystudoval metalurgický  institut a stal se hutním inženýrem. Vstoupil do Komsomolu, stal se čelem Komunistické strany Sovětského svazu a brzy i jejím profesionálním funkcionářem.

Po započetí 2. sv. války v roce 1941 byl povolán do armády, kde ve funkci politického komisaře působil v 18. armádě, která se zúčastnila bojů na jihu Ukrajiny, v Karpatech, a i na Dukle. V armádě se blíže seznámil i s politickým komisařem Chruščovem a s generálem Grečkem, pozdějším velitelem vojsk Varšavské smlouvy.

Po skončení války se stal členem ÚV KSSS a ve vysokých stranických a hospodářských funkcích působil v různých oblastech Sovětského Svazu včetně Kazachstánu a Moldávie. Nakonec jako chráněnec N.S. Chruščova byl v roce 1960 jmenován předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR a v roce 1964,  po pádu svého chráněnce, dokonce prvním tajemníkem KSSS.

O jeho schopnostech neměl nikdo valné mínění. Ale Leonid Brežněv mnohé své rivaly překvapil. Soustředil do svých rukou klíčové mocenské posty včetně KGB,  do čela které dosadil svého stoupence J. Andropova. Obklopil se svými známými z dob svého působení na Ukrajině, v Kazachstánu a v Moldávii a zastával funkci hlavního  představitele SSSR až do své smrti v roce  1982.

V sedmdesátých letech podporoval spolupráci se Západem.  SSSR tehdy zvyšoval vývoz nerostných surovin včetně nafty a plynu, aby zajistil svým občanům zvýšení životní úrovně. Ale byrokratický systém centrálního plánování byl nepřekonatelnou překážkou úspěšného ekonomického rozvoje.

Pokud jde o  Pražského jaro,  byl Leonid Brežněv  zpočátku  proti vojenskému zásahu.  Nakonec se podřídil tlaku  představitelů armády a také postojům některých představitelů států  tehdejší Varšavské smlouvy, především NDR a Maďarské lidové republiky, kteří požadovali radikální řešení i s použitím vojenského zásahu. Známým se stal jeho údajný  „předsrpnový“ výrok  „vot – eto vaše dělo“, v překladu „to je Vaše záležitost“.

Ale nebyla, vojenský zásah Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se uskutečnil, a sovětská vojska pobývala na území tehdejšího Československo následujících 23 let,  až do roku 1991.

V polovině 70. let  se rychle zhoršoval zdravotní stav Leonida Iljiče Brežněva.  Trpěl srdeční chorobou a v roce 1974 ho navíc postihly dvě mozkové mrtvice. Na zasedáních politbyra již příliš  nevnímal své okolí, obtížně četl předem připravené texty. O jeho abdikaci však nikdo neusiloval, čekalo se na jeho přirozenou smrt. Ta nastala 10. listopadu 1982.  Rakev s jeho ostatky spočinula poblíž Kremlu v blízkosti rakví jeho předchůdců.

21. 11. 2022    V.S.