Vražda strážmistra Janhuby v Hrabové

 

Můj včerejší článek o pamětihodnostech Hrabové vzbudil  mezi čtenáři  HN určitý ohlas.  Především  však případ vraždy strážmistra Františka  Janhuby  v roce 1906. Ostatní pamětihodnosti Hrabové zůstaly  téměř bez povšimnutí.

Podrobné informace  o  vraždě  strážmistra Janhuby jsou v článku v Moravskoslezském deníku.cz  ze dne 26.3.2016.  Článek má název „Vražda strážmistra, která rozrušila Moravu a Slezsko“ a jeho  autorem je novinář  Boleslav Navrátil.

Takže poskytuji  „senzacechtivým“  čtenářům  HN  ve věci této vraždy následující  podrobnosti:

„Právě před sto deseti lety (14. dubna 1906) došlo v polích mezi obcemi Hrabová a Hrabůvka k vraždě četnického strážmistra Františka Janhuby. Jeho smrt vyvolala obrovské pobouření.

K polapení vraha byli přizvání na pomoc policisté z Moravské Ostravy, Opavy, Frýdku a Nového Jičína. Zapůjčeni byli i městští strážnici, honu na pytláka se zúčastnili i hajní, lesní dělníci, polní a rybniční hlídači. Ten však stále unikal.

Pytlák se zbraní

Co se stalo? K události došlo k večeru v místech hlavní silnice (dnes Místecká), kdy strážmistr Janhuba zaškoloval nového četníka Pokorného. Požádal neznámého muže, který šel po poli, aby prokázal totožnost. Ten ale místo dokladů vytáhl pod kabátem schovanou karabinu a střelil strážmistra do nohy, a hned poté do prsou.

Skočil ke strážmistrovi, vzal mu jeho pušku a zmizel ve tmě. Druhá rána byla smrtelná. Pokorný zburcoval četnické hlídky. Ale vrah nebyl k nalezení.

Janhubova pohřbu v kostele svaté Kateřiny v Hrabové se zúčastnilo několik tisíc osob.

Velkou záhadou bylo, proč mladý četník Pokorný svého nadřízeného nebránil, na vraha nevystřelil, nepronásledoval ho.

V protokolu bylo uvedeno, že tento nováček byl povahy příliš laskavé. Nicméně dokázal vraha popsat: byl menší štíhlé postavy, tvář drobnou a hubenou, asi pětadvacetiletý.

Vrah uprchl

Do čela pátracích skupin četníků byl postaven mladý a schopný adjunkt z okresního soudu v Novém Jičíně, který se logicky domníval, že pytlák a vrah bude mít trvalý domov nablízku, což se ukázalo jako správné.

V jednom z osamělých domků bydlel Josef Břeněk, který odpovídal popisu a byl znám jako pytlák. Několikrát také stanul jako mladistvý před soudem.

Když četníci obkličovali dům, pachatel si jich zřejmě všiml a včas uprchl. Noviny napsaly, že se v chvatu vydal do Pruska. Což by mu bylo málo platné, protože Prusko zločince do rakouské monarchie vydávalo, a to často a bez průtahů.

Policisté a strážníci zadrželi několik podezřelých, například hutníka Pavlicu, který se večer vracel z práce.

Z vězení ho vyzvedl starosta, který se za jeho bezúhonnost zaručil. Ztýráno bylo místními obyvateli několik neznámých osob, které v obci „neměly co dělat".

Podezřelý Josef Břeněk měl osmnáct let a již několikrát byl trestán pro různé přestupky, zejména pro pytláctví. Jeho špatnou výchovu prokazovali policisté tím, že se při prohlídce jeho bytu našly „krvavé romány" jako například Loupežník Mussolino, Rinaldo Rinaldini, Babinský, jeho život a působení, Černá ruka a jiné.

Břeňkům kamarád František Kanárek byl zatčen a fyzicky trestán tak dlouho, až se přiznal, že on i vrah Břeněk chtěli jít ve stopách Babinského.

Střelba z vrbiček

Břeněk ovšem neuprchl do Pruska, protože navštívil ve vítkovické vodárně dělníka Neusera, od kterého si vypůjčil peníze. Vypukla doslova hysterie.

Asi 3. května se roznesla zpráva, že Břeněk byl spatřen v Hrabůvce, schovává se u Odry a z vrbiček po kolemjdoucích střílí z revolveru.

Došlo k velkému rozruchu a mnoho mužů se chtělo s vrahem vypořádat osobně, ozbrojili se tím, co měli po ruce, myslivci prý měli i brokovnice. Protože kolem toho bylo hodně křiku a volání, dostavil se hlídkující četník, aby zjistil co se děje. Když zjistil, že se ve vrbičkách skutečně skrývá podezřelá osoba, okamžitě se za ním vydal s voláním, aby se vzdal. Když Břeněk viděl pušku s bodákem, dal se na útěk k Odře.

Za běžícím četníkem vyrazila i skupina křičících mužů. Břeňkovi nakonec nezbývalo, než skočit do vody a plavat na druhý břeh.

Četník se vrhl do vody také, proud vody ho dost zdržel, a než vylezl na břeh a vyvýšené místo, třikrát po prchajícím vystřelil. Pak konstatoval, že vrah je již příliš daleko a není možné ho dostihnout. Vrátil se na strážnici, aby se usušil.

Poté se roznesla fáma, že Břeněk někoho přepadl a obral o peníze (asi 300 korun), což prý mu bude stačit na cestu do Ameriky. Soudní úředníci o tom pochybovali, přesto ale vydali žádost do přístavu Brémy, aby v případě, že vrah Břeněk bude chtít nasedat na loď, byl zadržen a dodán rakousko-uherským policejním orgánům. Vrah nebyl nikdy dopaden.“

 Různými detaily této události se zabýval před časem nynější zastupitel pan Milan Slíva. Publikoval zajímavé podrobnosti  o této vraždě v Hrabovských listech č. 4/2016  (červenec-srpen) a v č. 2/2017 (březen-duben).

Dodatek:  Dnes ve 14:00 hodin jsem obdržel  od Milana Slívy následující zprávu: 

Vladimíre, tvůj dnešní článek končí opět nepřesně. Břenek byl dopaden, deportován z USA, trest si odseděl (ve vězení se pokusilo sebevraždu), v roce 1920 byl propuštěn a následně emigroval do USA, kde se oženil.

Milane, ještě že tě máme. Novinář Boleslav Navrátil z Moravskoslezského deníku by se měl u tebe učit...

11.6.2020      V.S.